Péče o seniora: Je toho na mě moc, ubývají mi síly, už nemůžu

A to je vlastně pravda. Na sebe totiž musím myslet především. Pamatujme na „princip přežití“. Při problému musíme nejprve nasadit dýchací masku sobě, teprve poté druhým. Pokud zkolabuji já, dolehnou následky jak na generaci seniorů, tak na generaci dětí a vnoučat.

Co by vám mohlo pomoci, na co byste neměli zapomenout?

Pečujte o sebe

• Hlídejte si vlastní soukromí – nebuďte druhým k dispozici 24 hodin denně.
• Stanovte jasná pravidla a mantinely – nenechávejte se trvale přetěžovat potřebami druhých – nebudou si vás o to víc vážit, většinou spíš naopak …
• Naučte se říkat jasné „NE“ směrem k oběma stranám – vůči dětem i rodičům.
• Vytvořte si prostor a čas jen pro sebe, pro své koníčky, pro vlastní potřeby.
• Dopřejte si chvíle odpočinku, klidu, pohody; dělejte v nich to, co dělá radost vám samotným.
• Vědomě pečujte o zachování rovnováhy čtyř nejdůležitějších oblastí života – tzn. o oblast vztahů, profesního života, péče o sebe a oblast smyslu.
• Pravidelně si vytvářejte prostor pro nastavení, obnovení a udržení této rovnováhy.
• Snažte si udržet základní pozitivní „naladění“ – vnímejte vaši situaci objektivně, ale také např. s vědomím dočasnosti některých náročných situací a fází života…

Chraňte si svůj partnerský vztah

• Váš partner nesmí být připraven o své místo – je mnohem důležitější než to, zda stihnete usmažit řízky či umýt okna babičce…
• Partner potřebuje zažívat, že je pro vás důležitý, nenahraditelný, jedinečný…
• Dávejte prostor také trávení času a společným aktivitám s vaším partnerem. Poslední, co byste „potřebovali“ je začít v náročné životní fázi ztrácet vlastního partnera.
• Přemýšlejte, co vás spojuje, co vás oba těší a baví, jak můžete alespoň část času trávit společně, čím můžete partnerovi udělat radost a udělejte to.
• Buďte k partnerovi upřímní – svěřujte se mu s tím, co prožíváte, z čeho máte radost, co vás trápí, co ve vás vzbuzuje obavy a úzkost.
• Říkejte si partnerovi o podporu a pomoc.
• Řešte situace v rodině společně s partnerem a rozhodnutí dělejte pokud možno ve vzájemném souladu a shodě – pak mohou i náročné situace posílit váš vzájemný vztah.

Delegujte úkoly i na další osoby

• Nedopusťte, aby veškerá péče zůstala jen na vás – to vede k přetížení, frustraci a dlouhodobé nespokojenosti.
• V případě péče o děti je zapojujte a veďte k samostatnosti úměrné jejich věku a zralosti (dle věku je možné rozumně rozdělit úkoly tak, abyste nebyli na vše sami). 
• Do případné péče o seniora vtahujte i další osoby, vč. širší rodiny, dohodněte se, co, kdo a kdy může zajistit a převzít, včetně např. časového harmonogramu, rozdělení „služeb“, úkolů…
• Hovořte o své situaci a pocitech s ostatními členy rodiny v klidu a včas, abyste předcházeli možným konfliktním situacím.
• Má-li senior realistický náhled na svou situaci (jedná-li se o péči o seniora), hovořte také s ním, jaké službu by potřeboval zajistit, aby se cítil dobře a prohovořte s ním reálné možnosti vaše i ostatních členů rodiny.
• Jestliže je senior dosud soběstačný a spíše než fyzickou péči potřebuje psychickou podporu, hledejte možnosti jak společně příjemně a kreativně trávit čas – tak, abyste z toho měli radost i vy (např. společné výlety, zahradničení, vaření, pečení, vyrábění, práce, sport, káva a zákusek…). Také do těchto aktivit zapojujte dle možností další členy rodiny – aby byla vaše „síť vztahů“ co nejpevnější a nezůstávali jste na vše sami.
• Vyhodnocujte si pravidelně situaci – zda zavedená pravidla fungují, odpovídají aktuální situaci a jsou účinná.

Nerezignujte na svůj profesní život

• Zvláště, jestliže vás práce baví a vidíte v ní smysl, pak stojí za to o ni „zabojovat“ – ne egoisticky s upřednostněním pouze svých vlastních „zájmů“ a potřeb, ale po důkladném zvážení vaší konkrétní situace, možností a všech okolností.
• Hledejte cestu, jak si v dané situaci zachovat alespoň minimální možnou míru kontaktu se svou profesí – např. možnost polovičního či zkráceného úvazku, v krajní situaci alespoň příležitostné „záskoky“, výpomoc apod.
• Udržujte si živé kontakty s kolegy z práce, zajímejte se o dění na pracovišti, účastněte se mimopracovních aktivit.
• Je-li to možné a vhodné vzhledem k vaší profesi, vzdělávejte se ve svém oboru, zajímejte se o jeho vývoj, abyste neztratili kontakt a mohli se kdykoliv vrátit do pracovního procesu.
• Pamatujte, že pokud dáváte v současné době přednost péči o vaše blízké, je tato vaše práce stejně hodnotná jako ta profesní – ve vašem zaměstnání. Rozhodně si kvůli tomu nenechejte narušit pocit vlastní hodnoty.

Vyžaduje-li to situace, vyhledejte odbornou pomoc

• Zvažte, zda a jaký typ pomoci v dané situaci potřebujete – jestli potřebujete pomoc pro sebe, pro seniora, o kterého pečujete nebo například pomoc v domácnosti.
• Nestyďte se připustit potřebu pomoci – ať pro sebe či pro druhé, a nestyďte se za pocit, že už to nezvládáte a cítíte například vztek, frustraci, bezmoc, beznaděj…  někdy už prostě nepomůže jen sdílení starostí s kamarádkou u kávy a je třeba zvolit pomoc odbornou.
• Můžete využít různé poradenské služby (PORADNY PRO PEČUJÍCÍ) – např. v oblasti psychologické, sociální, sociálně-právní, právní, zdravotní…
• Vyhledejte si konkrétní možnosti odborné pomoci v dané situaci – jde-li o péči o seniora, například prostřednictvím podpůrných, vhodně zvolených terénních či ambulantních služeb.
• Jde-li o přetížení ve vlastní rodině, při péči o děti a domácnost, je možné využít také celou škálu služeb pro domácnost (např. jednou za měsíc si nechat zajistit „velký úklid“, objednat umytí oken, jednou za čas hlídání dětí – dle aktuální situace a potřeb ve vaší rodině…).

Přejeme vám hodně fyzických a psychických sil, zdraví, lásky, radosti ze života a také moudrosti, abyste dělali správná rozhodnutí a dobře pečovali nejen o druhé, ale také o sebe.

Zdroj: Centrum pro rodinu a sociální péči v Brno (sendvicovagenerace.cz)