Muzikál Slunce, seno, jahody

Jaroslava Kretschmerová

Jarko, Vy a Pavel Kikinčuk jste jediní dva herci v muzikálu Slunce, seno, jahody, kteří hráli ve filmu Zdeňka Trošky, který byl předlohou našeho muzikálu.

Klobouk dolů před autorem libreta, textů a hudby Ondřejem Gregorem Brzobohatým, jak skvěle celý muzikál podle filmové předlohy napsal a zpracoval, režisér Toníček Procházka přinášel denně nepřeberný počet nápadů a inspirací, aby to vše na jevišti, za jevištěm i na točně fungovalo, a choreografka Ivanka Hanychová z nás často vykřesala téměř nemožné - viz skvělé stepařské číslo faráře Otíka v druhé půlce představení.

Mezi natáčením filmu a zkoušením v Hudebním divadle Karlin již uplynulo čtyřicet let. Pamatovala jste si to období, nebo jste si musela osvěžit paměť opětovným zhlédnutím filmu?

Na to natáčení opravdu nejde zapomenout. Byly to pro nás dva nádherné měsíce, nádherné prázdniny, v malebné vesničce v Jižních Čechách, při práci s úžasným štábem, bezvadnými kolegy a skvělým panem režisérem. I když je to už 40 let, stále na to natáčení s láskou vzpomínáme. Byla to čistá radost z nádherného léta v Hošticích.

Viděl jsem během zkoušek, že jste fungovala trochu jako „odborný poradce".

To není vůbec potřeba. Všichni jsou úžasní. Je rozkošné pozorovat, jak i herci v zákulisí, kteří čekají na svůj výstup, si společně s diváky opaku- ji slavné hlášky.

Co je pro vás zábavnější: hrát hubatého Evíka, obdivující Šimona, nebo hubatou Kelišku?

Mám je ráda obě. Evička je tak mile ztřeštěná, stále zamilovaná, ráda škádlí živočicháře Béďu a miluje život. Keliška je v podstatě vesnický policajt, který dohlíží na nemravnost obce. Moc ráda se na ní vždy ve filmu podívám. Musím vzdát obrovský hold Zdeňku Troškovi, že ji tehdy k natáčení přemluvil a tak dokonale zrežíroval.

Ty role jsou pro vás jako ušité. Zažil jsem vás již při zkoušení tří muzikálů a vzpomínám si, že Vy také umíte být pěkně „hubatá". A o vašem parkování na chodníku před Hudebním divadlem Karlín se mluví dodnes...

Tak to jste si mě asi s někým spletl. :-) Při zkoušení muzikálu nejsem nikdy hubatá! A co se týče vozidla: myslím, že pokud se za pár let opravdu zakážou auta se spalovacími motory, tak nám nezbyde než si koupit kolečkové brusle a problémy s parkováním se tím definitivně vyřeší... Od minulého týdne sledují návodná videa, jak se na bruslích naučit jezdit rychle a bezpečně.

Pavel Kikinčuk

Pavle, Vy a Jarka Kretschmerová jste jediní dva herci v muzikálu Slunce, seno, jahody, kteří hráli ve filmu Zdeňka Trošky, který byl předlohou naše ho muzikálu.

Ano, to je pravda. Je to už 40 let, co se ten film točil, a bohužel mnoho dalších herců, kteří v tom filmu hráli, v čele s Helenkou Růžičkovou, už nejsou mezi námi. Tondovi Procházkovi tak vděčím za to, že jsem si mohl zavzpomínat na svá mladá léta, kdy jsem byl bezstarostný a svobodný nezadaný mládenec... jo, to byly časy.

Mezi natáčením filmu a zkoušením v Hudebním divadle Karlin již uplynulo čtyřicet let. Pamatoval jste si to období, nebo jste si musel osvěžit paměť opětovným zhlédnutím filmu?

Vzhledem k tomu, že se film vysílá v televizi i několikrát za rok, znám všechny scény skoro nazpaměť, takže o nějakém osvěžování nemůže být ani řeč.

Viděl jsem během zkoušek, že jste fungoval trochu jako „odborný poradce".

No tak, odborný poradce je hodně silný slovo. Tonda měl svou představu a myslím, že tu splnil naprosto dokonale, aniž by ublížil filmové předloze. Navíc se mohl spolehnout na skvělou hudbu Ondry Brzobohatého, výbornou vtipnou choreografii i scénickou výpravu, která jen podtrhovala a vytvářela tu správnou atmosféru.

Co je pro vás zábavnější: hrát playboye Šimona, nebo pivního taťku Škopka?

Abych pravdu řekl, když jsem ve třiadvaceti letech točil film jako Šimon Plánička, nikdy by mě nenapadlo, že si po čtyřiceti letech zahraju taťku Škopka v muzikálové verzi na jevišti v Karlině. Takže tato komická vesnická figurka, s ohledem na můj věk, je mi nyní mnohem bližší. Snad je to tím, že jsem vždycky tíhnul ke komedii a role milovníků nebo playboyů mi nikdy moc nesedly.

Vaší hlavní rekvizitou v muzikálu je láhev piva.

Ano, ta role mi naprosto vyhovuje. Hlavními rekvizitami je ta prázdná flaška od piva, postel a noviny. Škoda, že i ta kachna, kterou požírám na jevišti, je jenom kašírka. To, že se v této roli nenapiju piva ani nepřejím kachny, vyvažuje fakt, že postava Škopka je divácky velmi vděčná. Navíc ani text není tak náročný a je velkou výhodou, že je snadno zapamatovatelný, protože opakuje několik vtipných frázi, které jsou díky filmu notoricky známé.

Martin Písařík a Roman Tomeš hrají Vašeho Šimona. Nějaká rada pro ně?

Vůbec žádná. Hrají to oba výborně a držím jim palce, aby měli to štěstí si po třiceti letech zahrát taky Škopka jako já.

Zdroj: Časopis Show, Hudební divadlo Karlín
FOTO: David Kraus, archiv HDK