Korn je Bůh!

Rozhovor vznikl na podzim 2023 (pozn. redakce)

Více než třicet let je těžiště vaší práce v muzikálu, to je více než polovina vaší kariéry. Jaké místo vlastně muzikál na vaší profesionální dráze má vedle skupin Rebels a Olympic, vedle sólové a filmové kariéry?

Muzikál je báječná forma, kde je spojeno herectví, tanec a zpěv. Již od doby, kdy jsem vstoupil do této řeky, jsem si uvědomil, že tuto formu mám rád už od dětství. Mezi prvními zkušenostmi byl film Zpívání v dešti. Po jeho zhlédnutí jsem šel po ulici a chtělo se mi zpívat, tancovat, stepovat, skákat salta a přemety. Netušil jsem ale tehdy, jak je to sice krásná, avšak náročná disciplína.

Vaše kariéra, to je právě nejen zpěv, ale také tanec, step, herectví… což jsou typické muzikálové dispozice. nikdy jste nezkoušel štěstí v těch největších evropských či světových muzikálových scénách? nelákaly vás Broadway nebo West end?

Pravda, kdo by nechtěl, ale tehdy ani nebyla šance se o něco podobného pokusit. Nedalo se cestovat, a tak mě to ani nenapadlo. Navíc mám takový handicap. Děsně se stydím a trpím trémou, takže úspěch by se asi nedostavil. Každé talentové zkoušky by skončily katastrofou.

Jak se za těch více než třicet let český muzikál změnil?

Během let vzniklo velké množství muzikálů a s tím i menší hlad po tomto žánru. Bohužel s tím byla spojena i celá řada neúspěšných pokusů. Muzikál vyžaduje od všech profesí s ním spojených naprosto špičkový tým tvůrců i interpretů, a to se v mnohém případě zcela nepovedlo. Vlastně si každý, kdo někdy napsal jednu písničku, myslí, že může složit hudbu k celému muzikálu. A tak se u nás vyvinul pocit, že to není až tak složité. Podle toho to vypadá.

Anděl páně je váš pětadvacátý muzikál, počítáme-li i rakouského Andersena v roce 1986 a dvě nastudování Bídníků. To je pětadvacet rolí. Byla některá z nich vaše opravdu srdeční?

Mojí srdeční záležitostí jsou Bídníci. Tehdy Zdeněk Borovec přebásnil toto dílo do českého jazyka takovým způsobem, který nemá obdoby. Tam není chyba. Každé postavě dal srdcervoucí obsah a jeho dokonalá znalost českého jazyka a laskavost jeho duše vytvořily úchvatné dílo.

Ve filmové podobě roli boha ztvárnil Jiří Bartoška, muzikálové pojetí bude nutně odlišné. Přesto, mluvil jste s ním o své roli? Dal vám nějaké kolegiální rady, jak na boha?

Volal jsem mu denně, ale nezvedal mi to. Tak nevím, jak si s tím poradím.

Jaký tedy bude Bůh Jiřího Korna?

Měl by být boží, ale znáte to… jeden nikdy neví.

Mimochodem, jste věřící?

Nejsem, ale často se k němu obracím

Co můžete dnes, pár týdnů před premiérou, o novém muzikálu prozradit? co třeba pro vás bylo nové? nebo nejtěžší…

Rodí se to v bolestech, ale ten proces je sám o sobě nádherný. Zkouškové období je a bude pro mě vždy nejlepší. Seznamujete se s týmem a vře ve vás zvědavost, jak to všechno dopadne. Pohádková práce.

Jdete s Andělem páně do obrovské konkurence, film patří mezi české hity. Je to výhoda, nebo spíš výzva?

Já si myslím, že spíše výhoda. Diváci mají Anděla rádi, ale nechme je to posoudit samotné.

Jak byste diváky na muzikál pozval? Proč by měli přijít?

Dobrý den, dámy a pánové. Račte vstoupit.

Muzikál je fyzicky nesmírně náročná disciplína a Vám už je letos čtyřiasedmdesát, Vaše vitalita je obdivuhodná. Kde berete energii a jak se udržujete v kondici?

Kondici už dávno nemám, ale dokud budu schopen chodit, hýbat se, zpívat a dýchat, tak to nebude až tak velký problém.

Máte ještě čas na svůj oblíbený kulečník aspoň jako hobby, nebo ještě stále hrajete i soutěže?

Mám více koníčků kromě kulečníku. Soutěže již dávno nehraji a na ostatní mi zbývá velmi málo času. Ale kdybych ten čas měl, tak mám obavu, že by mě ty koníčky přestaly postupně bavit.

Text: Petr Simon (zdroj: Časopis Show, Hudební divadlo Karlín)
Foto: David Kraus