Znáte meteorologické pojmy?

Předpovídat počasí je poměrně velká věda a vychází z celé řady podrobných a dlouhodobých meteorologických sledování a měření. Čím je ovšem počasí předpovídáno na delší časové období, tím je i jeho předpověď méně spolehlivá. Proto je předpověď počasí průběžně upravována a i během dne několikrát aktualizována.

Řada lidí si navíc za poslední roky zvykla na předpovědi velmi podrobné a nejraději by i stoprocentně přesné především pro svou konkrétní lokalitu, kde se právě pohybují, což ovšem bohužel není možné ani vzhledem ke stále se zlepšující moderní technice.

Meteorologická předpověď počasí obvykle obsahuje celou řadu pojmů, jimž ale ne každý rozumí. Přinášíme vám proto přehled těch často užívaných a samozřejmě i jejich vysvětlení.

Kde bude pršet?

Pokud se v předpovědi počasí hovoří například o srážkách, bývá tomu tak často ve spojení s jejich plošným rozsahem výskytu – tedy na jak velkém území se daný jev předpokládá:

Na celém území – předpoklad je na více než 70 % území

Na většině území – předpoklad jevu je na 50 až 69 % území

Místy – předpoklad je 30-49 % území

Ojediněle – předpoklad je 29 % a méně procent území

Polohy podle nadmořské výšky

Často ve svých předpovědích meteorologové hovoří také o nižších či například vyšších polohách. Co to přesně znamená a o jaké nadmořské výšky se konkrétně jedná?

Horské polohy – nad 800 metrů nad mořem

Vyšší polohy – 600-800 metrů nad mořem

Střední polohy – 400-600 metrů nad mořem

Nížiny – pod 400 metrů nad mořem

Jak je to s oblačností?

Bez nejrůznějších propočtů se meteorologie rozhodně neobjede. A nejinak je tomu například při určování oblačnosti. Ta se totiž stanovuje podle osmin – tedy kolik osmin oblohy podle předpovědních modelů budou zakrývat mraky.

Jasno – nebe bez oblačnosti

Skoro jasno – většina oblohy bez mraků, 1 až 2 osminy oblohy jsou pod mraky

Polojasno – 3 až 4 osminy oblohy zakrývají mraky, tedy prakticky polovina

Oblačno – 5 až 6 osmin oblohy je pod mraky

Skoro zataženo – 7 osmin oblohy pokrývají mraky

Zataženo – obloha je celá zatažená, tedy 8 osmin

Jak je to s frontou?

Teplá, nebo studená fronta? Také tyto pojmy meteorologové ve svých předpovědích často zmiňují. Čím se od sebe liší?

Teplá fronta – postupně převažující teplý vzduch nad studeným, při němž přichází oteplení.

Studená fronta – v tomto případě se naopak studený vzduch pohybuje na stranu teplého vzduchu a obvykle přichází ochlazení. Častá je i vyšší oblačnost a dešťové přeháňky.

Okluzní fronta – je to spojení studené a teplé fronty, obvykle vzniká tak, že rychlejší studená fronta dostihne teplou frontu.

Zvlněná studená fronta – může se stát, že se studená fronta pohybuje pomalu a její část se mění na teplou frontu, situace se může projevit i vydatnými srážkami.

 Článek vyšel v měsíčníku Doba seniorů 04/2024, vydavatel RS ČR