Úhradová vyhláška pro rok 2024. Na zdravotní péči míří o více než 35 miliard korun navíc

Vyhláška klade velký důraz na zvyšování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Hlavní systémové změny se mimo jiné dotknou podpory péče o duševní zdraví, konkrétně dostupnosti psychologie a psychiatrie, a to obzvláště u dětských pacientů, a dále lékárenské péče, podpory paliativní péče, stomatologů, ale i pediatrů. Ministerstvo zdravotnictví také navyšuje podporu jednodenní péče, v rámci které dojde k rozšíření na odbornosti jako jsou gynekologie, urologie, ORL nebo plastická chirurgie. Na odměňování zdravotníků nemocnic pak zamíří v následujícím roce o 6,8 mld. Kč navíc.

„Úhradová vyhláška na rok 2024 přináší řadu pozitivních změn pro poskytovatele zdravotní péče i pro pacienty, a to především ve zlepšování dostupnosti péče. Důraz je ale kladen i na efektivitu, například skrze rozšíření jednodenní péče,“ uvedl Tomáš Troch, ředitel odboru regulace cen a úhrad MZ ČR.

„Úhradová vyhláška je důležitou součástí veřejného systému zdravotního pojištění. Stanovuje pravidla pro výpočty úhrad ze zdravotního pojištění pro jednotlivé obory, ať už jsou v nemocnicích, ambulancích nebo u jednotlivých lékařů. Věřím, že díky představenému nastavení se nám společně podaří ještě více zkvalitnit úroveň poskytované péče pro naše pacienty,” dodal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

V rámci dohodovacího řízení, které předcházelo tvorbě úhradové vyhlášky, byly uzavřeny 4 dohody na růstu 5 % (doprava, lékárny, gynekologie, hemodialýza) a dále bylo uzavřeno 7 společných návrhů poskytovatelů a VZP na růst 8 %. Oproti dohodovacímu řízení došlo také k navýšení predikce příjmů o 5 mld. Kč – v návaznosti na to ministerstvo stanovilo plošný růst úhrad o 1 % vyšší než uzavřené dohody – na celkových 6 %. Tím dojde k vyrovnání růstu průměrné mzdy a udržení úrovně odměňování zdravotníků. Oblasti se zhoršenou dostupností péče se pak dočkají i významně vyššího růstu úhrad.

Rozdělení úhrad v příštím roce vychází z odhadovaného růstu příjmů celého systému veřejného zdravotního pojištění. Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění se odhadují na 499,5 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 31,7 mld. Kč. Výdaje systému zdravotního pojištění se odhadují na 508,8 mld. Kč. Výsledný deficit systému bude financován ze zůstatků na fondech pojišťoven, které aktuálně dosahují téměř 53 mld. Kč.

Úhradová vyhláška 2024

Finanční stránka

• Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění se odhadují na 499,5 mld. Kč – meziroční růst o 31,7 mld. Kč, z toho téměř 11 mld. Kč plyne z navýšení za státní pojištěnce v rámci nově zavedené automatické valorizace.
• Výdaje systému zdravotního pojištění se odhadují na 508,8 mld. Kč – růst o 37,8 mld. Kč.
• Saldo systému 2024 se odhaduje negativní ve výši -9,2 mld. Kč, z toho -2,2 mld. Kč za VZP a ‑7 mld. Kč za zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. MZ si je aktivně vědomo potřeby narovnání této nerovnováhy a připravuje změny systému přerozdělení pro její narovnání.
• Kvůli deficitu klesnou zůstatky na fondech pojišťoven z cca 53 mld. Kč na cca 44 mld. Kč na konci roku 2024. MZ předpokládá, že reálný vývoj bude pozitivnější z důvodu lepšího výběru pojistného než aktuální konzervativní predikce.
•  MZ očekává, že deficitní hospodaření bude vyrovnáno v letech 2025 až 2026 z důvodu stabilizace situace s dostupností, opadnutí inflačních tlaků a zvýšení efektivity péče.

Dohodovací řízení a stanovení výše úhrad

• V rámci dohodovacího řízení, které předcházelo tvorbě úhradové vyhlášky, byly uzavřeny 4 dohody na růstu 5 % (doprava, lékárny, gynekologie, hemodialýza) a dále bylo uzavřeno 7 společných návrhů poskytovatelů a VZP na růst 8 %. Celkem 3 segmenty skončily bez dohody nebo společného návrhu (specialisté, praktici, domácí péče).
• Oproti dohodovacímu řízení došlo k navýšení predikce příjmů o 5 mld. Kč – v návaznosti na to ministerstvo stanovilo plošný růst úhrad o 1 % vyšší než uzavřené dohody – na celkových 6 %, čímž dojde k vyrovnání růstu průměrné mzdy a udržení úrovně odměňování zdravotníků.
• Růst úhrad jednotlivých segmentů zároveň je diferencován dle finančních potřeb a stavu dostupnosti zdravotních služeb v jednotlivých segmentech:
  • Růst o plošných cca 6 % pro většinu zdravotních segmentů,
  • Růst o 8 % u segmentů následné péče, lékárenské péče a péče o duševní zdraví,
  • Růst o 10 % pro segment všeobecných praktických lékařů a kamenných hospiců,
  • Růst o 11,5 % u stomatologů,
  • Růst o 16 % pro péči s vládní prioritou na zdravotně-sociálním pomezí,
  • Růst o 17,5 % pro praktické lékaře pro děti a dorost.

Hlavní systémové změny (se zaměřením na benefit pro pacienty)

• Podpora dostupnosti péče o děti – péče o děti systémově podpořena ve všech segmentech.
• Podpora jednodenní péče – zkracování hospitalizací, vyšší komfort pro pacienta, vyšší míra bezpečí a méně komplikací – nově v oborech jako ortopedie, ORL, gynekologie, urologie.
• Podpora paliativní péče – rozvoj služeb zajišťující péči o terminální pacienty, podpora domácích i kamenných hospiců, podpora paliativní nemocniční péče pro důstojné umírání.
• Podpora péče o duševní zdraví – zlepšení dostupnosti psychologie a psychiatrie, obzvláště u dětských pacientů, kde je situace kritická. Podpora akutní psychiatrické péče.
• Podpora pohotovostí a urgentních příjmů – zajištění dostupné péče i po pracovní době.
• Růst odměňování zdravotníků nemocnic o 6,8 mld. Kč – řešení aktuální krize s přesčasy.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR