Stravování a kardiovaskulární nemoci

Pokles úmrtnosti na nemoci srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění, zkratka KVO) byl zaznamenán od 90. let minulého století, zejména u vyšších příjmových skupin, či oblastí. Pokles úmrtnosti na KVO se přičítá příznivému ovlivnění rizikových faktorů KVO, jako je snížení průměrné hodnoty krevního tlaku, hodnot tuků (celkový cholesterol, nízkodenzitní cholesterol), spolu s dalšími nefarmakologickými doporučeními.

Racionální složení přijímané stravy

Nutno připomenout, že přijímaná strava má být vždy kvalitní, mají být použity správné receptury, je třeba dávat pozor na správné používání jednotlivých živin, dodržovat doporučení, která jsou uvedena na etiketě výrobku.

Tuky

Pro pestrost stravy je příjem tuků v patřičné dávce (zhruba 30 % celkového množství přijímané energie) vhodný (není-li z jiných důvodů doporučeno jinak).

Pro přípravu stravy preferujeme rostlinné tuky, tedy oleje, zejména řepkový olej, který je doporučen i v primární prevenci KVO. Vždy je třeba se pečlivě ubezpečit kontrolou etikety, zda používáme výrobek správně. Protože POZOR !!! použitím oleje například v tepelné úpravě, který by nebyl vhodný, by se strava mohla nejenom znehodnotit, ale mohly by také vzniknout nechtěné chemické sloučeniny.

Doporučujeme výrazné omezení příjmu živočišných tuků, nasycených mastných kyselin, tedy zejména tučných masných a mléčných výrobků.

Vláknina

V prevenci kardiovaskulárních nemocí, ale také nádorových onemocnění, zejména trávicího traktu, je důležitý příjem vlákniny. Za minimální množství se považuje 30 g vlákniny denně, tedy příjem cca 500–600 g čerstvé zeleniny, ovoce denně, rozdělené do 3–5 porcí.

Preferujeme konzumaci zeleniny, ovoce v čerstvém stavu, nikoli rozvařené či jinak nevhodně připravené.

Bílkoviny

Bílkoviny jsou nezastupitelnou složkou lidské stravy a jsou naprosto nezbytné.

Příjem bílkovin má krýt asi 25–30 % denního příjmu energie, což pro zdravého jedince představuje příjem asi 0,7–0,8 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti (u těhotných, aktivních sportovců, rekonvalescence může být příjem vyšší). Zdrojem bílkovin je maso, ryby, mléčné výrobky i vejce.

Cukry

Cukry (sacharidy) představují zhruba 55–60 % denního příjmu denní energie.

Můžeme konzumovat cukry jednoduché nebo složené. Jednoduché cukry jsou oblíbené, protože sladká chuť je pro většinu osob příjemná, ale velmi rychle se štěpí na glukózu, která může rychle vést k vysoké hladině cukru v krvi.

Složené cukry (polysacharidy) jsou zásobní formou, jako příklad třeba škroby, glykogen…

Hlavním zdrojem polysacharidů jsou obiloviny, ořechy, luštěniny, olejnatá semena nebo některé druhy zeleniny.

Oblíbeným ukazatelem je tzv. glykemický index, tedy jak rychle po požití potravy vzroste hladina cukru v krvi (čím dříve, rychleji, tím hůře).

Polysacharidy se vstřebávají poměrně rovnoměrně, organismus může s touto energií lépe pracovat.

Doporučení:

• Dávejte přednost polysacharidům, tedy luštěninám, obilovinám.
• Přijímejte sacharidy v přiměřené míře, ovoce spíše dopoledne, méně sladkých druhů ovoce, více zeleniny.

Pitný režim

Pro dostatečný příjem tekutin preferujeme vodu, nesladké nápoje, ovocný čaj, slabý černý čaj v přiměřeném množství, doporučujeme dávat pozor na příjem kávy: 1–2 šálky nemají mít negativní vliv na onemocnění srdce a cév. Prosíme pozor na alkoholické nápoje, většina z nich obsahuje také velké množství energie, jsou tedy nevhodné. Upozorňujeme, že v případě redukční diety je příjem alkoholu zcela nevhodný. Je obecně známo, že v kardiologii bývá tolerován příjem malého množství alkoholu (30 g denně pro zdravého muže, pro ženy dávka zhruba 10–12 g). Upozorňujeme, že tato tolerance platí pro srdečně-cévní onemocnění, nikdy pro nemoci, kde je příjem alkoholu striktně zakázán – dilatační kardiomyopatie, onemocnění jater, slinivky a podobně. Alkohol se také absolutně neslučuje s řadou léků užívaných chronicky.

Autor: Česká internistická společnost (zdroj: nzip.cz)