Ateroskleróza

Jak vzniká ateroskleróza?

Tepny jsou krevní cévy, kterými proudí krev směrem od srdce do tkání a orgánů (viz článek Tepenný systém: co to je?). Ateroskleróza se rozvíjí velmi pomalu. Za určitých podmínek se na vnitřní vrstvě cévní stěny mohou vytvářet tukové usazeniny, tzv. aterosklerotické pláty. Zpočátku jsou tato ložiska ještě měkká a plochá, takže nebrání průtoku krve. S postupujícím onemocněním však se může změněný vnitřní povrch cévní stěny poškodit. V poškozeném místě se shlukují krevní destičky a zužují vnitřní průměr (tzv. průsvit) tepny. Vytvořená krevní sraženina může tepnu náhle zablokovat, což je označováno odborným názvem akutní tepenný uzávěr. Krevní sraženina může být také unášena krevním řečištěm a ucpat cévu na jiném místě, čímž vzniká tzv. embolie. Konečným důsledkem akutního tepenného uzávěru nebo embolie může být úplné zablokování větších úseků tepen.

Aterosklerotické pláty (žlutě) na obou stranách cévní stěny v pokročilém stadiu aterosklerózy – zjednodušený nákres. (Zdroj: shutterstock.com)

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik aterosklerózy?

Některé faktory mají na riziko vzniku aterosklerózy rozhodující vliv. Patří mezi ně:

• vysoká hladina LDL-cholesterolu nebo triglyceridů (krevních lipidů),
• vysoký krevní tlak (hypertenze),
• diabetes mellitus (cukrovka),
• kouření,
• nezdravá strava s vysokým obsahem tuku,
• nadváha, obezita a/nebo velmi málo pohybové aktivity,
• genetická predispozice.

Na vzniku aterosklerózy se však podílí i řada dalších faktorů, jako je věk, mužské pohlaví nebo dlouhodobý stres.

Zatím není zcela jasné, jak přesně dochází k ukládání aterosklerotických plátů na vnitřních stěnách tepen, a tím k rozvoji aterosklerózy. Kromě výše zmíněných rizikových faktorů hraje roli i poškození nejvnitřnější vrstvy (lat. tunica intima) cévní stěny tepen. Takové poškození může být způsobeno například mechanickým poraněním, bakteriálními toxiny, viry nebo imunitní reakcí.

Jaká přidružená onemocnění může ateroskleróza způsobit?

V závislosti na tom, která část těla je aterosklerózou postižena, se objevují různé zdravotní potíže. Vyskytnout se může například:

• arterioskleróza koronárních tepen – ta vede k tzv. ischemické chorobě srdeční a je spojena s rizikem infarktu myokardu;
• ateroskleróza krčních tepen (stenóza karotidy) a mozkových tepen – zhoršené zásobování mozku kyslíkem je doprovázeno různými potížemi; pokud se tepny zablokují úplně, hrozí člověku cévní mozková příhoda (mrtvice);
• ateroskleróza v oblasti nohou a pánve – vede k tzv. ischemické chorobě dolních končetin (ICHDK);
• ateroskleróza v oblasti ledvinných tepen – je spojena s rizikem selhání ledvin.

Poznámka: Arteriosklerotické změny cév mohou začít již v dětství, což vytváří základ pro pozdější rozvoj onemocnění. Z tohoto důvodu je důležité již v dětství dbát na dodržování vhodných preventivních opatření.

Jak se stanoví diagnóza?

Pokud existuje podezření na aterosklerózu, lékař odebere detailní anamnézu, zjistí možné rizikové faktory a provede různá vyšetření. Ateroskleróza (nebo obecně arterioskleróza) je systémové onemocnění, což znamená, že postihuje celý organismus. Lékař proto vyšetří nejen místo, kde se projevují příznaky, ale i některé další oblasti, kterými procházejí důležité tepny – například krční tepny (karotidy), věnčité tepny (koronární tepny), břišní tepny, ledvinné tepny a tepny dolních končetin. Postiženy mohou být jak velké tepny, tak menší cévy. Zejména pacienti s diabetem (cukrovkou) často mívají potíže s velkými i malými cévami, například s uzávěry tepen dolních končetin a chodidel.

Vyšetření tepen se obvykle provádí teprve při podezření na ischemickou chorobu srdeční nebo na ischemickou chorobu dolních končetin. Tato onemocnění jsou však obvykle důsledkem arteriosklerózy.

Provádějí se následující základní vyšetření:

• vyšetření krve (mimo jiné ke kontrole hladiny krevních lipidů),
• měření krevního tlaku,
• vyšetření vzorku moči (při podezření na onemocnění ledvin).

Kromě toho však lékař obvykle použije i některou ze zobrazovacích metod, která dokáže lépe objasnit pacientův zdravotní stav. Mezi tyto metody se řadí zejména:

• ultrazvukové vyšetření – zaměřené na krevní cévy v končetinách a v krku, případně na funkci srdečního svalu,
• angiografie – rentgenové vyšetření cév, např. v srdci nebo v mozku,
• magnetická rezonance (MRI),
• výpočetní tomografie – používá se zejména k vyšetření velkých tepen v oblasti břicha a pánve,
• elektrokardiografie (EKG) – pro vyšetření věnčitých tepen,
• zátěžové EKG – elektrokardiografie při fyzické zátěži, např. s využitím ergometrie,
• scintigrafie myokardu.

Jak probíhá léčba aterosklerózy?

Nejdůležitějšími opatřeními jsou změna životního stylu s odvykáním kouření, zdravá strava, pravidelná pohybová aktivita, a v případě potřeby snížení hmotnosti. Lékař kromě toho rozhodne o užívání léků proti poruchám metabolismu lipidů, proti vysokému krevnímu tlaku, na ředění krve, proti cukrovce (diabetu) nebo prediabetu (předstupni cukrovky).

V případě těžké formy arteriosklerózy lze zúžené nebo ucpané cévy rozšířit pomocí katétrů. Takový zákrok je označován jako angioplastika – nebo přesněji řečeno perkutánní transluminální angioplastika (PTA) – a provádí se bez operace [8] (obr. 3). V některých případech lékař navrhne chirurgické řešení, tzv. cévní bypass: zúžená tepna je pak „přemostěna“ úsekem jiné tepny, který byl předtím pacientovi odebrán z jiného místa v těle.

  Perkutánní transluminální angioplastika (PTA) – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com)  

Co mohu sám/sama dělat proti ateroskleróze?

Pro snížení rizika infarktu myokardu, cévní mozkové příhody (mrtvice) a dalších závažných následků aterosklerózy jsou doporučována následující opatření:

• pravidelně užívejte léky, které vám lékař předepsal na vysoký krevní tlak, cukrovku, vysoký cholesterol a prevenci vzniku krevních sraženin;
• pokud máte nadváhu, pokuste se zhubnout;
• je-li to možné, snažte se každý den věnovat alespoň 30 minut pohybové aktivitě;
• přestaňte kouřit;
• omezte příjem alkoholu;
• vyhýbejte se stresu;
• choďte na pravidelné preventivní prohlídky.

Preventivní opatření, která platí pro kardiovaskulární onemocnění, platí i pro aterosklerózu (nebo obecně arteriosklerózu). Čím dříve začnete tato preventivní opatření dodržovat, tím dříve budete ušetřeni následků aterosklerózy.

Na koho se mohu obrátit?

Diagnostikou a léčbou aterosklerózy se zabývají specialisté na vnitřní lékařství. Pokud však máte pocit, že by se vás toto onemocnění mohlo týkat, obraťte se nejprve na svého praktického lékaře. Ten provede základní vyšetření a v případě potřeby vás odešle ke specialistovi.

Autor: gesundheit.gv.at (zdroj: Národní zdravotní informační portál)