Zdravotnická záchranná služba – tísňová linka 155 nebo 112

Tísňová linka 112

Pomocí tísňové linky 112 se dovoláte pomoci záchranářů ve všech členských státech EU. Je dostupná jak z pevných linek, tak z mobilních telefonů. Je zdarma na celém území EU. Umožňuje určení polohy volajícího. Linka 112 je určena pro jakéhokoliv člověka, který se na území Evropské unie a některých dalších států ocitne v nouzové situaci a potřebuje urgentní pomoc záchranných či bezpečnostních složek (hasiči, policie, zdravotníci). Můžete volat z jakéhokoliv telefonu, i když nemáte kredit nebo SIM kartu nebo je v daném místě omezený signál.

Kdy a jak volat na tísňovou linku 155

Linka 155 je národní číslo tísňového volání k řešení zdravotních problémů, tzn. zdravotnická záchranná služba. Na linku 155 je správné zavolat i v případě, kdy si závažností stavu pacienta nejste zcela jisti. Operátoři této linky jsou kvalifikovaní pracovníci se zdravotnickým vzděláním a pomohou vám situaci vyřešit.

Záchranná služba má v celé ČR jednotné číslo tísňového volání 155, které se vytáčí z jakéhokoliv telefonu veřejné telefonní sítě (včetně mobilních sítí) bez předvolby, volání je bezplatné.

Co je potřeba sdělit:

Operátor tísňové linky vám položí otázky potřebné ke správnému vyhodnocení tísňové výzvy a k určení naléhavosti stavu, na němž závisí vyslání odpovídající výjezdové skupiny záchranné služby. Snažte se proto zachovat klid a věcně zodpovědět jeho dotazy. Bude se vás ptát zejména na:

• Přesné místo události: na jaké adrese se nachází postižený (je bezpodmínečně nutné uvést město, ulici a číslo popisné). U událostí, jež se odehrávají venku nebo v terénu, uveďte také nejbližší orientační bod (rybník, kostel, restaurace, kemp, atp.). V městské zástavbě nezapomeňte uvést patro, číslo bytu. Pro speciální identifikaci místa události na železnici, silnici či vodním toku lze též uvést kilometr dopravní cesty a u železničních přejezdů též jejich číselné označení. Je možné uvést i přímo GPS souřadnice. Sdělte také místo, kde budete čekat na příjezd výjezdové skupiny záchranné služby.
• Co přesně se stalo: rozsah postižení nebo úrazu, počet účastníků nehody.
• Stav postiženého: je při vědomí, dýchá, krvácí, jaké jsou příznaky jeho obtíží?
• Identitu postiženého: jak se jmenuje, přibližný věk, znáte-li ho – užívá nějaké léky, léčí se s něčím?

Co dělat do příjezdu záchranné služby:  

U bezprostředně život ohrožujících stavů s vámi zůstává operátor na lince až do příjezdu výjezdové skupiny záchranné služby. Bude vám radit, jak máte správně provádět život zachraňující výkony na místě události. Dbejte jeho pokynů, můžete tím zachránit lidský život.

Sledujte pečlivě stav postiženého až do příjezdu zdravotnických pracovníků. Pokud se horší kvalita vědomí nebo dýchání, nebo si jakkoli nejste jisti vývojem situace, neváhejte znovu kontaktovat tísňovou linku 155. Operátor vás navede k provedení první pomoci u postiženého.

Jaká výjezdová skupina k vám přijede:

Na místo události dorazí výjezdová skupina záchranné služby – jsou to vždy kvalifikovaní zdravotničtí pracovníci, vyškolení v poskytování přednemocniční neodkladné péče. Může se jednat o výjezdovou skupinu typu:

• RLP – rychlá lékařská pomoc: tříčlenná výjezdová skupina velkého sanitního vozidla, jejímiž členy jsou lékař, zdravotnický záchranář nebo všeobecná sestra se specializací a řidič záchranář.
• RZP – rychlá zdravotnická pomoc: dvoučlenná výjezdová skupina velkého sanitního vozidla, složená ze zdravotnického záchranáře, nebo všeobecné sestry se specializací a řidiče záchranáře.
• RV – skupina rendezvous: dvoučlenná výjezdová skupina malého zásahového vozidla, složená z lékaře a zdravotnického záchranáře, či všeobecné sestry se specializací.
• LZS – letecká záchranná služba: zdravotnická část výjezdové skupiny vrtulníku je tvořena lékařem a zdravotnickým záchranářem.

O tom, jaká výjezdová skupina bude na místo události vyslána, rozhoduje operační středisko na základě informací o zdravotním stavu pacienta.

V jakých případech kontaktovat praktického lékaře, případně lékařskou pohotovostní službu:

• Při dlouhodobě trvajících obtížích, bez neobvyklého náhlého zhoršení.
• Při běžných virových či bakteriálních onemocněních (např. viróza, nachlazení, angína, apod.).

V případě, že pacient potřebuje předepsat své běžné léky, upozorňujeme, že záchranná služba řeší pouze akutní zhoršení zdravotního stavu pacienta a běžné léky nevozí a ani je nepředepisuje.

Pro případ budoucí potřeby je dobré si zjistit, jaké zdravotnické zařízení ve vašem nejbližším okolí poskytuje lékařskou pohotovostní službu, a zapsat si telefonní číslo.

Nezaměňujte záchrannou službu s návštěvní službou lékařské pohotovostní služby (LPS) a zdravotnickou dopravní službou.

Nevolejte záchrannou službu v případech, kdy nejde o akutní ohrožení života nebo zdraví. Nepoužívejte záchrannou službu jako bezplatnou dopravu do nemocnice.

 ZÁCHRANKA NENÍ TAXI!

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky