Vzpomínka, jaké byly a srovnání, jaké jsou Vánoce nyní

Moji prarodiče z matčiny strany a maminka byli bez vyznání. Po 1. světové válce totiž oba dva pradědové po prožitých hrůzách na bojištích vystoupili z církve a odhlásili i svoje děti. Z otcovy strany byli předci sice katolíci, ale do kostela zavítali sporadicky. To na vysvětlenou, proč i já jsem bezvěrec.

Musím se přiznat, že o církevních svátcích, zákonech, hodnostářích, zvycích toho moc nevím i když jsem středoškolsky vzdělaná. Bibli jsem nečetla, katechismus nedočetla. Prostě jsem k tomu nebyla vedená.

Vzhledem k tomu, že tyto církevní svátky byly státem uznány jako státní svátky, slavili jsme je i my, bezvěrci. Mívali jsme stromeček, na večeři byl obvykle smažený kapr s bramborovým salátem. S cukrovím jsme to také nepřeháněli, maminka upekla domácí vánočku a 2 druhy drobného cukroví. Otec donesl z práce kolekci, kterou dostávali od odborů, vždy na každé dítě jednu.

Dárků moc nebylo, jako první si pamatuji žlutou mikinu. Později to byly hlavně dárky, které maminka upletla, ušila. Koledy jsme nezpívali. Těšili jsme se na pohádku v televizi. Takto probíhalo za mého dětství.

Nyní, odpoledne na Štědrý den jdeme na hřbitov zapálit svíčku na hroby našich předků. V podvečer společně povečeříme s rodinou mého syna a po večeři dorazí i rodina mé dcery a začne rozbalování dárků. No a na závěr sledujeme pohádky v televizi. Žádný zvláštní rituál jsme nezavedli, jsme rádi, že se všichni sejdeme a zklidníme po předvánočním shonu.

Stromeček s autorkou článku v odrazu 

První svátek vánoční byl a je ve znamení návštěv. Kdo ke komu přijde se domluví předem. Na návštěvách se probere, kdo, co dostal pod stromeček za dárky, ochutná se cukroví, trochu popije a zavzpomíná. Na Štěpána se návštěvy takzvaně oplatí.

Že existuje Štěpán jsem nejdříve zjistila z vánočních pohlednic, kde se mi líbili krásné Ladovy obrázky s říkankou, Koleda, koleda. V současné době na internetu jsem si o tomto církevním svátku zjistila více informací.

Mým nejoblíbenějším vánočním jídlem je domácí vánočka a kakao. To můžu snídat, obědvat i večeřet.

Vánoční tradice se u nás zúžily na předvánoční úklid domu, nákup dárků, pečení domácího cukroví a vánočky, potom zdobení stromečku a přípravu slavnostní večeře.

S užší rodinou se vždy potkáváme osobně. A ostatním, včetně přátel, posílám přání už výhradně prostřednictvím počítače.

V naší vesnici pořádá spolek Zvonky průvod andělů a zpívání koled. Já se sice nezúčastňuji, ale alespoň jim zamávám z okna.

Co se u mě od mého dětství změnilo? Koupila jsem si CD s vánočními koledami, i když je slyším několikrát za den z televize a rozhlasu, popřípadě v obchodním domě.

V tomto roce to jsou první Vánoce bez mého manžela, na Štědrý den jsem mu šla zapálit svíčku.

Autorka: čtenářka z Moravy