Stáří – zrcadlo moudrosti
Představte si život jako cestu. Cestu plnou překvapení, výzev a odboček. Na začátku této cesty jsme plni energie a nadějí. S přibývajícími kilometry se krajina mění a my s ní. Stáří je jako poslední úsek této cesty. Je to čas bilancování, ale také čas nových začátků. Jak se připravujeme na tento závěrečný úsek? Jaké pocity a myšlenky nás provázejí?
Zdroj: shutterstock.com
V mládí si stáří představujeme jako něco velmi vzdáleného, téměř neskutečného. Mladý věk je obdobím, kdy se cítíme nesmrtelní, plní energie a život před námi se zdá nekonečným; stáří je pak synonymem nudy, nemocí a závislosti. Máme pocit, že čas je neomezený a to, že se jednou staneme seniory, nám v podstatě připadá nemožné či neuskutečnitelné.
Ve středním věku se pohled na život začíná poněkud měnit. Začínáme si uvědomovat, že čas plyne rychleji, než jsme si mysleli. Stáří se přibližuje a my začínáme přemýšlet o tom, jaký život jsme vedli a jaký bychom chtěli žít. Objevují se první vrásky, šediny a zdravotní problémy. Přesto se stále cítíme mladí duchem a do budoucna máme stále plno plánů.
A jak vnímáme svůj věk, když už nějaké ty roky máme za sebou? Pohled na situaci se opět mění. Stáří už není něco vzdáleného, ale něco, co již žijeme. Uvědomujeme si křehkost života i to, že každý okamžik je jedinečný. Začínáme si více vážit rodiny, přátel a jednoduchých životních radostí. Najednou měníme názor na nekonečnost času a často přicházejí myšlenky na revizi a hodnocení toho, kdo jsme a jaký úkol ještě můžeme v tomto životě splnit.
Stáří je komplexní jev, který se nedá jednoduše definovat. Hledisko se mění s přibývajícím věkem a je ovlivněn mnoha faktory. Důležité je si uvědomit, že stáří není nemoc, jen přirozená součást života. A stejně jako každý životní úsek, také stáří má své krásy i stíny.
„Všichni máme dva životy, a ten druhý začíná ve chvíli, kdy si uvědomíme, že máme jen jeden.“ (Konfucius – čínský filozof)
Zdroj: redakce PROPRARODIČE
