Pěstování rostlin na balíku slámy stojí za vyzkoušení

Před nákupem balíku bychom se měli informovat o použití pesticidů, které se používaly při pěstování obilovin, aby nám jejich rezidua nezkazila radost z pěstování.

V samotné slámě není obsaženo nic jiného, než na živiny chudá a suchá buněčná vlákna. Aby na této „slaměné poušti“ mohlo něco růst, musíme uvést do chodu proces rozkladu slámy. K tomu je potřeba zejména voda. Dále pak ještě hnojivo a urychlovač rozkladu.

Balíky slámy si ven nachystáme prom výsev a osázení během dubna.

Z balíků utvoříme záhon v požadované formaci nebo postavíme jednotlivé balíky úzkou oříznutou stranou směrem nahoru.

Jak balík slámy vhodně připravit

1. den přidáme asi 100 g biologického hnojiva na 1 m² a balíky zalijeme čistou, studenou, a pokud možno dešťovou vodou. Na začátek zalévání počítejme s přibližně 20 l/ vody na 1 m2.

2. den pokryjeme horní stranu balíků 3 až 5 cm jemné a na humus bohaté zeminy. Zemina by neměla obsahovat žádná doplňková hnojiva, aby nám to nekomplikovalo a nezkreslovalo dávkování hnojiva, které budeme aplikovat.

Na vrstvu humusu přidáme minerální hnojivo dle pokynu od výrobce a znovu zalijeme 10 l vody na 1 m².

3. den opět zalijeme 10 l vody na jeden 1 m², tentokrát ale bez předchozího přídavku hnojiva.

4. den zařadíme urychlovač rozkladu v dostatečném množství. Do balíků slámy uděláme přibližně 2 cm širokým zašpičatělým klackem asi 20 cm hluboké díry ve vzdálenostech 10 cm od sebe. Do těchto děr nalijeme na 1 m² 10 l vody, vyplníme další dávkou urychlovače a promícháme.

Od 5. dne zavlažujeme denně 10 l vody na 1 m² a obden přidáváme na každý 1 m² asi 100 g organického hnojiva. Tato fáze je ukončena 14. dnem.

V mezidobí by měl být proces rozkladu dobře rozběhnutý a uvnitř balíků by měla teplota dosahovat něco mezi 50 až 60 °C možná i více.  Pokud v daném období hodně prší, je možno přídavky vody omezit, nebo dokonce vypustit úplně.

  Na vrstvu humusu přidáme hnojivo a opět hojně zalijeme  

Do vytvořených otvorů nalijeme urychlovač rozkladu a vodu

Od 15. dne do 20. dne vůbec nehnojíme. Dodáváme pouze obvyklých 10 l vody 1 m². Pokud hodně prší, tak žádnou vodu přidávat nemusíme.

Od 20. dne by mělo teplo způsobující rozklad začít pomalu doznívat a teplota by měla dosahovat něco kolem 35 až 40 °C. V tuto chvíli máme balíky slámy připravené na osetí nebo osázení rostlinami.

Jakmile máme balíky osázené, dále 1 x týdně přihnojujeme.

Výhody pěstování na balíku slámy

• Na balíku slámy můžeme zahradničit skoro všude.
• Neexistuje téměř žádný plevel, kromě semen zanesených větrem.
• V balíku slámy nedochází k přemokření, na druhou stranu balík dobře zadržuje vodu.
• Není potřeba vlastnit žádné zahradní nářadí a téměř všechno zvládneme udělat pouze rukama.
• Odpadá zpracovávání půdy.
• Pozdě na podzim zbytky rozloženého balíku slámy dáme na kompost nebo je zapracujeme do běžné zahradní zeminy. Do jara po nich skoro nic nezbude.
• Ve slámě se nevyskytují téměř žádné choroby. Případné zárodky chorob a houby, které by ve slámě přece jen být mohly, se většinou díky teplu vznikajícímu při rozkladných procesech v prvních dvou až třech týdnech zničí.
• Hrozí menší napadení hmyzem, protože se vajíčka škůdců a larev zlikvidují teplem, které  vzniká v balíku.
• Pomocí balíků slámy se dají velice snadno zakládat vyvýšené záhony.

Z balíků slámy si snadno vytvoříme vyvýšené záhony

Nevýhody:

• Balíky slámy se musí zpočátku každý den hodně zalévat a také pravidelně hnojit.
• Při výsevu a výsadbě musíme dodatečně přidat kvalitní zeminu obsahující dostatek humusu nebo rostlinný kompost.
• Balík slámy se rozkládá opravdu rychle díky ustavičnému zalévání se rozpadají, takže přibližně po šesti až osmi týdnech je potřeba, aby byl opatřen jednoduchým hrazením nebo prkny

Autor: Benjamin Busche (zdroj: www.izahradkar.cz)

Foto autor a Shutterstock

  Více aktuálních a přehledných informací naleznete na webových stránkách na www.izahradkar.cz