Microgreens – malé rostliny s velkou silou

Mini rostliny, maxi živiny

Můžeme se podívat na microgreens z několika pohledů, ale hlavní důvodem zájmu je, že se jedná o velmi rychle dopěstovaný produkt. Protože v naší společnosti jde stále více o čas, microgreens tomuto trendu nahrávají. Doba od výsevu do „sklizně“ se počítá většinou na 1 až 3 týdny, což skýtá možnost opakovaných sklizní během celého roku. Přitom mladé rostlinky nemají nijak velké požadavky na vývoj, takže i z hlediska nutných vstupů je pěstování poměrně snadné.

Co jsou microgreens?

V rámci takto označované skupiny se na trhu setkáváme nejčastěji s naklíčenými mladými rostlinkami, které mají zhruba 2–5 pravých lístků. Jsou nabízeny nejen v celku, ale také přímo na pěstební podložce nebo kontejnerku, ve kterém byly pěstovány. Další variantou jsou naklíčená semena, u kterých jsou vyvinuté menší části rostliny – hypokotyl, zčásti děložní lístky. V této podobě se obvykle prodávají už volně v miskách.

Řeřicha

Které rostliny řadíme do microgreens?

Bylinky: anýz, bazalka, fenykl, kopr, koriandr, petržel naťová, šťovík.

Zcela samozřejmým požadavkem na výběr je, že pěstované druhy jsou jedlé. Přitom se mohou pěstované microgreens řadit mezi tradiční zeleninu nebo bylinky, ale také mezi nimi najdeme další zástupce, například vojtěšku. Dalším kritériem, který předurčuje rostliny pro řazení do cílové skupiny, je naplnění požadavku na rychlý růst, aby kultura byla skutečně v pár týdnech dopěstovaná, v tomto ohledu jistě všichni známe pěkný příklad – řeřichu.

Zelenina: brokolice, hořčice, hrách, kadeřávek, kedlubna, kukuřice, laskavec, mangold, roketa, ředkvička, řepa, nebo zelí.

Jak dlouho trvá pěstování

Při pěstování musíme mít na zřeteli způsob využití – často se konzumují v celku a v čerstvém stavu. Z toho vyplývá zásadní požadavek na čistotu a hygienu. Namísto běžných substrátů i rašeliny dáme přednost vatě nebo silné vrstvě celulózy, kde můžeme snadněji čistotu zabezpečit. Jako další alternativu pěstitelé často volí kokosový substrát, perlit nebo seramis, které lépe vyhovují déle rostoucím druhům. Čedičová plsť (rockwool), běžně známá z hydroponie, není doporučována – její vlákna by se mohla dostat do konzumovaného produktu.

Kapusta kadeřavá  

Doba pěstování závisí na použitém druhu rostliny a vnějších podmínkách, jako je teplota a osvětlení. Podíváme-li se na rychlost dopěstování, v tabulce jsou uvedeny příklady rychle rostoucích druhů i těch, kde doba pěstování může být měsíc. Samozřejmě pěstební dobu ovlivníme – zkrátíme v optimálních podmínkách vývoje o třetinu a naopak. Konkrétní dobu určuje též požadovaný vzhled. Tam, kde stačí jen naklíčené rostlinky, se budeme bavit o několika dnech.

Musíme dát pozor i na použité osivo. Semena musí být pouze v přírodním stavu, mohou projít skarifikací (obrušováním), ale nikdy ne mořením ani chemickými a ani biologickými preparáty.

Rychlost dopěstování jednotlivých druhů zeleniny a bylinek  

Pěstování zvládne každý

Při růstu rostlin hraje roli teplota, která ale souvisí s osvětlením. První dny sice můžeme využít faktu, že semena naklíčí i bez osvětlování, ale velmi rychle by se mohlo stát, že dopěstované rostlinky budou vytažené. Plyne z toho, že ideální je pěstování ve skleníku, avšak tento způsob jde poněkud proti hlavnímu důvodu jejich rozšíření. Naopak typické je spíše pěstování v bytech nebo uzavřených prostorách pod umělým osvětlením. Doba osvětlení pro rychlý růst by měla být minimálně 13 hodin, ale běžně se používá 16, dokonce 18 hodin světla.

Hrách

Vnější podmínky

K dispozici je řada přisvětlovacích zdrojů, především LED svítidel. Můžeme využívat jen fotosyntetické osvětlení složené z modrého a červeného spektra, avšak v bytě je vhodnější plné, bílé osvětlení. Intenzita by měla být minimálně 3000 luxů v úrovni rostlinek, u bylinek bývá požadavek vyšší, asi dvojnásobný. Teplotu regulujeme podle rostliny a osvětlení. v noci vždy o 3 °C (i více) méně než ve dne. Zeleninu ze skupiny brukvovitých a cibulových držíme při 16–20 °C, zatímco ostatní mezi 19–24 °C.

Vojteška – výhonky  

Můžeme-li kontrolovat vzdušnou vlhkost, nedopustíme překročení nad 75 %, kdy hrozí výskyt plísní. Zaléváme čistou pitnou vodou kvůli hygieně. Frekvence zálivky odpovídá teplotě. Pro zjednodušení mohou být využity zásobníky s knoty udržující povrch stále vlhký. Ve větším rozsahu se uplatňuje hydroponie, především technika živného filmu NFT, kdy protéká voda přes kořeny rostlin prakticky kontinuálně.

U déle rostoucích rostlin – nad 15 dnů, je vhodné použít velmi slabého živného roztoku.

Uspořádání pěstebních prostor

Microgreens mají nízký růst, a proto pěstitelé často umisťují více polic nad sebe, přičemž každou z nich osvětlují LED pásky. Tímto způsobem získáme velký výnos na relativně malém prostoru. Pro plánování, jak připravit pěstební prostory, musíme pamatovat opět na hygienu. Všechny pěstební části by měly být snadno dostupné pro důkladné čištění po skončení kultury a také dobře viditelné, abychom případně brzy zachytili objevující se choroby.

Ředkvička výhonky  

Sklizeň microgreens

Rostlinky sklízíme obvykle sestřihováním nůžkami. Snažíme se vyvarovat, aby zůstaly sklizené části v porostu u druhů, které najednou nesklidíme. Mohou být objektem infekce houbovými chorobami. U naklíčených výhonků odebíráme rostlinky a důkladně je promýváme. Veškeré takto sklizené produkty jsou určeny k okamžité spotřebě, sklízíme je tedy ideálně přímo pro konzumaci. Nesnažíme se sklizené produkty skladovat, toto riziko se může vymstít rozvojem řady bakterií. Doma nemáme možnosti jako ve velkovýrobním sektoru, kde se kontroluje celý proces pěstování, sklizně, expedice a dodržuje teplotní režim. Naopak microgreens je opravdu svěžest na vašem stole, takže v tomto případě skutečně platí přímo z pole (misky) na vidličku.

Autor: Robert Pokluda (zdroj: izahradkar.cz)