Čajovník čínský a čajovník asijský: dva sourozenci

Když se setkají po mnoha letech sourozenci, které někdo násilně rozdělil, dal jim jiná příjmení, obyčejně se o tom dlouho a opakovaně píše. To ale bývá u lidí. Když se podobná věc stane v říši rostlinné, projde to bez senzačních titulků a málokdo se tím zabývá.

Carl Linné, švédský přírodovědec a lékař, toto udělal. Rozdělil sourozence patřící do rodu Camellia. Jednoho zařadil do rodiny Thea, druhého nechal s původním jménem Camellia. Nebylo to  však schválně. Linné neměl dostatek informací, i když měl botaniku velmi solidně zvládnutou.

Dlouho vedle sebe tyto keře žily. Jeden, který v podstatě jen okrašloval, druhý, který dával své listy na nápoj, který je jedním ze základů mnoha národních kulturních zvyků. Čajový obřad v Japonsku nebo čaj o páté na britských ostrovech patří mezi ty nejznámějšími.

Čajovník čínský a indický

Rod Camellia zahrnuje více okrasných druhů a jeden vyloženě užitkový.

Camelia sinensis, čajovník čínský se dělí na dvě populace:

• Camelia sinensis, čajovník čínský, který dorůstá do výšky cca 3 metrů
• Camelia sinensis assamica, který představuje čajovník indický či assamský, který roste jako strom a může být vysoký až 16 metrů.

Čajovník čínský je samosprašný, assamský naopak cizosprašný (podle Pavla Valíčka, časopise Citrusář 1988). Což je pro nás poměrně důležité v dalším popisu.

  Před vysazením je třeba o čajová semínka dobře pečovat  

Seženeme-li si rostlinku čajovníku čínského, můžeme se po několika letech dočkat květů a z nich i semen. Pokud bychom pěstovali čajovník assamský, potřebujete dvě sazenice různého původu. Tedy pokud bychom se chtěli dočkat semen. Pro množení to ale není důležité, protože oba typy se množí řízkováním. Jedině tak se přenáší stoprocentně vlastnosti rostlin mezi sebou. Rostliny ze semen pěstují pouze šlechtitelé nebo hobby nadšenci.

Čajovník kvete na podzim. Opylené květy se v plod začnou vyvíjet až na jaře. Podobně je to u dalších, na podzim kvetoucí stromů. Příkladem může být vilín viržinský.

Čínský čajovník má i další výhodu, snáší solidně poklesy teplot na úroveň – 5 °C, mnohé jeho typy i teploty nižší.

Kdy a jak vyséváme čajovník

Pokud  seženeme semena, můžeme je vysít hned na jaře. Když je získáme na podzim nebo v zimě, stratifikujme je ve vlhkém písku nebo rašelině v teplotách 6 – 8 °C. Při jarním setí čerstvě sehnaných semen už stratifikovat nemusíme. Postačí je namočit na den do vody pokojové teploty a pak je vysejeme.

Máme-li semen více, sejeme je po třech přímo do květináčků, optimálně o průměr 10 – 12 cm. Pokud méně, dáváme je po jednom semínku do květináčku o průměru 8 – 10 cm v průměru. Při pokojové teplotě, tedy okolo 22 – 24 °C,  jim trvá zhruba měsíc, než vyklíčí.

Čajovník, stejně jako kamélie, jsou vápnostřežnými, kyselomilnými rostlinami. Proto je vyséváme do speciálních směsí, které jsou určeny pro výsadbu rododendronů, vřesovištních rostlin, begonií, kanadských borůvek.

Rostliny zvykáme na slunce, suchý vzduch a letníme je spíše v poledním nebo putujícím stínu pod vyššími stromy. Během léta dvakrát přihnojíme hnojivem na azalky či rododendrony. V červenci můžeme přesadit do o 2  cm širšího květináče. Přesazujeme opatrně, bez narušení balu.

  Zajímavá s jednoduchým květem je Camellia vernalis sayohime

V zimě mohou být rostliny na chladné chodbě, v zimní zahradě nebo ve světlém sklepě. Dříve se dávaly do pařenišť, kde mohlo mrznout do – 5 °C. Na jaře přesadíme do nádoby větší zase o 2 cm v průměru.