Bylinky a koření během července sklízíme i vyséváme

Výsevy ven a do květináče

Opakovaně vyséváme kerblík, který upřednostňuje vlhčí stanoviště a polostín. Do řádků vzdálených 25 cm umístíme semena každé 2 cm. Výsev můžeme v průběhu roku několikrát opakovat.

Kerblík roste; foto Shutterstock  

Vysévat můžeme i nové bazalky – do květináče o průměru 10–14 cm, bez přepichování, do hloubky 0,5–1 cm. Použijeme vlhký zahradnický substrát (ne výsevní), počítáme přibližně 5–8 semen na květináč. Po vzejití vybereme nejsilnější rostlinky, v květináči o průměru 10 cm ponecháme tři rostlinky, v květináči o průměru 14 cm pak maximálně pět rostlinek.

Mladou bazalku doporučujeme sestřihnout asi 10 cm nad zemí pro vytvoření košatějšího trsu. Pravidelným zaštipováním bráníme kvetení.

Pro pěstování v květináči je vhodné zvolit některou z kompaktních, méně vzrůstných odrůd, jako například širokolistou Mammolo Genovese nebo drobnolisté odrůdy Mánes či Compakt.

Vyseté a vysazené rostliny podle potřeby a přiměřeně zavlažujeme, udržujeme bezplevelné, okopáváme a jednou za měsíc přihnojíme komplexním hnojivem. Podpoříme tím zakořenění, růst a vývoj rostlin.

Pokračujeme v dalších výsevech. Vysévat můžeme anděliku, brutnák lékařský, koriandr, kopr, libeček a naťovou petržel.

Bylinnými řízky lze množit pelyněk, levanduli, mateřídoušku, šalvěj a rozmarýnu.

Co sklízet a hned využívat

Čerstvé listy bazalky můžeme sklízet po celou vegetační dobu. Pokud si chceme listy bazalek nasušit, sklízíme nať na počátku kvetení a sušíme při teplotě do 35 °C.

Listy celeru i petrželky sklízíme za sucha v odpoledních hodinách. Odřezáváme plně vyvinuté listy s řapíky a dáváme pozor, abychom nepoškodili základ, z něhož rostliny znovu obrostou. Tvořítka na led nebo sáčky usnadní zmrazení v množství, které spotřebujeme při vaření.

Naťový celer má koncem července vytvořenu bohatou růžici jemných aromatických listů. Průběžně sklízíme listy pro okamžité použití. Plně vyvinuté listy na sušení nebo mražení sklízíme postupně nebo pak na podzim jednorázově.

Také listová petržel je již v červenci dost rozrostlá a můžeme ji sklízet pro čerstvé použití. Zpočátku jen jednu nebo dvě snítky z každé rostliny. Od poloviny léta sklízíme petrželku na sušení a mražení.

Sklizenou petrželkovou nať sušíme ve stínu či polostínu, v sušičkách do teploty maximálně 40 °C. Po sklizni celer i petrželku vydatně zalejeme a přihnojíme plnohodnotným hnojivem. Podpoříme tím tvorbu a růst nových listů.

Marunka, odrůda petržele naťové kadeřavé                         Celer listový, kultivar Jemný; foto J.Prášil

Pokračujeme ve sklizni květů měsíčku lékařského a heřmánku.

V červnu až srpnu sklízíme anýz. Sbíráme postupně šedozelené okolíky těsně před dozráním, pozor, při přezrání vypadávají semena. Dosouší se ve snopcích při teplotě do 35 °C. Pak je vydrolíme a skladujeme v suchu a temnu.

V červenci nastává doba sklizně natě vrbovky. Sklízíme krátce před květem a během květu. Nať sklízíme vždy v půli, aby rostlina znovu obrazila. Sušíme ji na teplém, stinném místě. Kvete od července do září.

Sitosterin, který vrbovka obsahuje, má protizánětlivé účinky a usnadňuje vyprazdňování moči při nezhoubném zvětšení prostaty. Užívá se sušená nať ve formě nálevu, asi 2 g natě zalijeme 150 ml vroucí vody a po 10 minutách scedíme. Pijeme dvakrát denně. Užívání konzultujeme s lékařem.

Saturejka je již vhodná ke sklizni. Nať sklízíme, jakmile je alespoň 30 cm vysoká a v plném květu. Nať odřezáváme 15 cm nad zemí, aby mohla ještě obrazit. Sklízíme za suchého počasí, sušíme ve slabé vrstvě a každý den obracíme. Tím docílíme, že si zachová světle zelenou barvu. V sušárnách sušíme při teplotě do 30 až 35 °C.

Péče o jednoleté výsadby

Výsadbu mateřídoušky a tymiánu pravidelně mělce okopáváme, aby nám rostliny do podzimu dobře narostly. První rok nať nesklízíme (maximálně lehce probírkou), aby rostlinky dobře přezimovaly.

Také meduňka v prvním roce vytvoří přízemní růžici. Nedoporučujeme však sklízet nať, necháváme ji až do zámrazu. Rostlina si takto vytvoří dobrý kořenový systém.

Šalvěj okopáváme a v případě potřeby zaléváme.

Autor: Lukáš Váňa (zdroj: izahradkar.cz)