Blíží se Barbora; jak na rychlení větviček, aby nám určitě vykvetly
Blíží se Barbora, mnozí z nás dodržují tento svátek, aby měli i vánoce rozkvetlé. K rychlení jsou vhodné větvičky ze zlatice, ale i broskvoně.
Zdroj: Ivan Dvořák - Barborky sváteční
Dříve bylo rychlení více v oblibě a dalo by se říct, že bylo i snadnější. V domech a bytech byl větší rozdíl v denních a nočních teplotách, obdobně to bylo i s vlhkostní poměry.
Které dřeviny jsou k rychlení vhodné?
Dnes bychom mohli rozdělit rychlené dřeviny na jisté a mírně rizikové. Do první skupiny patří zlatice (Forsythia) a vrby, do druhé patří např. růžovité dřeviny.
Zlatice
Ta patří ke klasice. Zlatice, rod Forsythia, nakvétá velmi ochotně. V současných zimách jí stačí necelých 14 dnů pobytu v místnostech s pokojovou teplotou. Pokud tedy chceme, aby zlatice kvetla na Vánoce, raději ji nařežeme na Barboru a poté i na Danu. Zlatici nemusíme nijak ošetřovat nebo namáčet v teplé vodě. U ní je naopak. Budeme mít potíž, abychom na Barboru řezané proutky, udrželi v květu až do Vánoc.
Forzýtie jsou spolehlivou dřevinou na rychlení
Růžovité dřeviny
Do této skupiny patří třešně, višně, kdoulovce, mandloně, broskvoně, meruňky. Je pro ně charakteristické, že kvetou před olistěním. Mají v této době plně diferencované květy a stromy či keře ještě tak trochu spí.
Přenesením nařezaných větývek do teplé místnosti je probudíme. Aby dobře rozkvétaly a květy nezasychaly, namočíme je zhruba na půl dne, nejlépe na noc, do vody s teplotou 30 – 35 °C. Přispěje to k jejich probuzení a lepšímu nakvétání.
Barborky z větviček kdoulovce na Vánoce vykvetou
Pro namáčení je dobré je použít vanu. Musíme počítat s tím, že voda bude různě rychle chladnout, i když ji natemperujeme a ohřejeme na výše uvedenou teplotu. Pomaleji vychládá vana z kameniny nebo plastu, smaltované vychladnou nejrychleji. Dobré by bylo vodu několikrát za odpoledne či večer přihřát, respektive připustit a v koupelně ještě zapnout na několik hodin topení.
Aby křehké květy růžovitých dřevin tolik netrpěly suchým vzduchem, můžeme je ob den na několik hodin opět namočit do vody pokojové teploty. V teplém pokoji se suchým vzduchem se totiž květy často neotevřou úplně a zaschnou v poupěti.
Podobný efekt, jako namáčení, má přenášení vázy s větvičkami na noc do chladu. Ideálně do teploty okolo 10 – 15 °C. Pokud bychom nastartovali kvetení tak, že se budou květy otevírat ještě před Vánocemi, jednoduše necháme větvičky ve váze v chladu trvale.
Rozkvetlé větvičky dozdobí zeleň
Ke květům je vhodné dát i zeleň. Bez rychlení je solidní doplněk stálezelený břečťan, buxus, mahon, bobkovišeň, brslen, cesmína.
Pokud by se začaly nápadně prodlužovat jehnědy lísek v rodině, kde jsou alergici na pyl, raději je vyštípneme ještě před jejich otevřením.
Vzdušnější doplněk květů mohou být přirychlené větvičky břízy, modřínu, lísek. Zacházíme s nimi podobně jako s větvičkami růžovitých dřevin. Probouzíme je vodní lázní, vodu jim do větviček a pupenů doplňujeme noční lázní.
Další vzdušnou zelení, které vyraší velmi brzo po uříznutí a přenesení do bytu, jsou větvičky vrb, zejména vrb kroucených, například Salix matsudana Tortuosa.
Foto autor: Ivan Dvořák (zdroj: izahradkar.cz)