Zdravotní přínosy pohybové aktivity
Tělesná aktivita je jedním ze základních pilířů zdravého života, protože má příznivý vliv na celé tělo. Dostatečné množství pohybové aktivity je nezbytné pro udržení optimální funkce mnoha životně důležitých orgánů, vyrovnané energetické bilance a normální váhy. Jen tak si můžeme udržet nebo dokonce zlepšit svou fyzickou výkonnost.
Zdroj: freepik.com
Pohybová aktivita působí proti většině zdravotních rizikových faktorů, zatímco nedostatek pohybu zvyšuje riziko vzniku nějakého onemocnění. Do jakého věku zůstaneme zdraví, závisí do značné míry na našem celoživotním vztahu k pohybu.
Jak se cvičení nebo necvičení projeví na těle?
Následující tabulka stručně shrnuje, jak pohyb (nebo naopak jeho nedostatek) působí na lidské tělo, resp. jednotlivé orgánové systémy.
Konkrétní příklady dopadů cvičení a necvičení na lidské tělo
| Účinek na: | při dostatku pohybu | při nedostatku pohybu |
| celkový energetický výdej | roste | klesá |
| tělesná hmotnost (při nezměněném příjmu kalorií) | klesá | roste |
| kardiovaskulární systém | výkonnost se zlepšuje | výkonnost se zhoršuje |
| vytrvalost | zlepšuje se | zhoršuje se |
| krevní tlak | klesá | roste |
| metabolismus lipidů | zlepšuje se | zhoršuje se |
| hladina celkového cholesterolu | klesá | roste |
| hladina LDL-cholesterolu | klesá | roste |
| hladina HDL-cholesterolu | roste | klesá |
| hladina triacylglycerolů (TAG) | klesá | roste |
| metabolismus sacharidů | zlepšuje se | zhoršuje se |
| hladina inzulinu | klesá | neklesá |
| hladina glukózy | klesá | neklesá |
| pohybový aparát | výkonnost se zlepšuje | výkonnost se zhoršuje |
| svalová síla | roste | klesá |
| hustota kostní hmoty | roste | klesá |
| opěrná funkce, stabilita | zlepšuje se | zhoršuje se |
| pohyblivost a nosnost kloubů | zlepšuje se | zhoršuje se |
| imunitní obrana | zlepšuje se | zhoršuje se |
| kognitivní funkce | zlepšují se | zhoršují se |
| prokrvení mozku | zlepšuje se | zhoršuje se |
| tvorba nových nervových buněk | je podporována | není podporována |
| psychika | antidepresivní účinky | bez antidepresivních účinků |
V roce 2002 přijala Světová zdravotnická organizace (WHO) obecné doporučení, že každý by měl denně vykonávat minimálně 30 minut tělesné aktivity. Tato doporučení potvrdila v roce 2008 i Evropská komise. Konkrétní doporučení pro pohybovou aktivitu seniorů najdete ZDE a dále doporučení pro pohyb dospělých s chronickými onemocněními si můžete přečíst ZDE.
Tělesná aktivita podporuje zdraví
Celkový energetický výdej má zásadní vliv na celkové zdraví a kondici organismu, protože ovlivňuje celou řadu známých rizikových faktorů pro kardiovaskulární i jiná onemocnění. Mezi tyto rizikové faktory se řadí např. procento tělesného tuku (obvod pasu), hustota kostní hmoty, citlivost k inzulinu, krevní tlak a hladina krevních lipidů.
Okolo 35. roku věku začíná výkonnost organismu klesat v důsledku přirozených procesů stárnutí. S přibývajícími léty se pak postupně zvyšuje riziko zhoršení zdravotního stavu. Tělesná nečinnost podporuje procesy spojené se stárnutím i zhoršování celkového zdravotního stavu. Naopak dostatek pohybu a cílený trénink působí proti rizikovým faktorům mnoha onemocnění a pomáhá lidem stárnout zdravě.
Některé účinky cvičení se mohou projevit již po poměrně krátké době: například svalová síla a metabolismus lipidů se zlepší přibližně za 4–6 týdnů po zahájení cvičení. Pokud však chceme snížit riziko vzniku onemocnění a co nejdéle se těšit dobrému zdraví, je třeba cvičit pravidelně, v přiměřené míře a po celý život.
Pohyb snižuje riziko vzniku onemocnění
Výzkumy Světové zdravotnické organizace (WHO) mimo jiné prokázaly, že pohyb snižuje riziko mnoha běžných a často chronických onemocnění a zranění, jako jsou zejména:
- kardiovaskulární onemocnění (např. infarkt, cévní mozková příhoda nebo vysoký krevní tlak),
- nadváha a obezita,
- metabolický syndrom,
- cukrovka 2. typu,
- rakovina (zejména tlustého střeva, plic, prsu, dělohy, žaludku, jícnu, ledvin, močového měchýře a prostaty),
- deprese,
- demence,
- infekční onemocnění,
- zlomeniny kyčle,
- pády.
Jak pomáhá pohyb při léčbě a rehabilitaci?
Pokud se pohybová aktivita používá cíleně, může přispět k uzdravení mnoha onemocnění nebo zmírnit potíže. Pohyb tedy může zafungovat jako „lék“ na některá onemocnění. Cílené cvičení nicméně vyžaduje znalost toho, jaké účinky na tělo může mít daný cvik či druh pohybu, a proč tomu tak je.
Trénink různých motorických dovedností (například vytrvalosti, síly, pohyblivosti nebo koordinace) má na lidské tělo různé účinky. Účinek cvičení je ovlivněn rovněž závažností pacientova onemocnění a jeho fyzickou zdatností. Tyto faktory musí být zohledněny v pokynech rehabilitačního lékaře nebo fyzioterapeuta.
Autor: gesundheit.gv.at (čerpáno: nzip.cz)
