Vybíráme místo a nádoby pro rostliny na balkoně či terase

V omezeném prostoru substrát rychle vysychá, snadno se přehřeje či vymrzá, rostlina brzy spotřebuje dostupné živiny. Na špatně zvoleném stanovišti se rostlinám nedaří a pouze přežívají.

Mnohým z těchto problémů lze však předejít už při plánování výsadby. Zejména výběrem rostlin, který přizpůsobíme klimatickým podmínkám, a volbou nádob vhodné velikosti.

Čím větší květináč, tím lépe, ale…

Jako květináč může posloužit cokoliv, stačí dodržet podmínku, aby pěstební nádoba měla otvor pro odtok přebytečné vody.

Co se týká velikosti nádob, větší objem zeminy je pro většinu rostlin nesporně výhodnější: Kořenový systém má větší šanci lépe se rozrůst, zemina pomaleji vysychá a není vystavena tak razantnímu střídání teplot.

Velké nádoby naplněné substrátem však dosahují velkých hmotností, na některých stanovištích je tedy třeba vzít v úvahu jejich nosnost. To, zda zátěž místa je nadměrná, může oficiálně posoudit jen kvalifikovaný stavební odborník.

  Městskému balkonu zeleň sluší, foto Aneta Blahušová

  
  V kovu vyniknou i jemné květy, foto Aneta Balušová  

V každém případě obecné pravidlo doporučuje nejtěžší nádoby nestavět například k balkonovému zábradlí, ale umístit je ke stěnám budovy. Příliš těžkou a velkou nádobu lze odlehčit tím, že spodní část substrátu nahradíme polystyrenovou drtí. Naopak lehkou nádobu, kterou by mohl snadno shodit vítr, zatížíme na dně kameny nebo kusy cihel.

Jak budeme zalévat

Už při plánování bychom si měli ujasnit, jak budeme rostliny zavlažovat. Někde se vyplatí přivést vodu, nebo dokonce položit závlahový systém, jinde bude užitečnější instalace nádob na dešťovou vodu. Pamatovat bychom ovšem měli také na odtok, zachytávání nebo vsak přebytečné zálivkové vody.

• V nádobách v malém množství substrátu jsou rostliny stále ohroženy vyschnutím, obzvlášť stojí-li na osluněných nebo na větrných místech, zalévání je tak každodenní povinností.

Problém se závlahou částečně řeší samozavlažovací nádoby s nádržkou na vodu spojenou se substrátem savými knoty. Přísun vody je postupný a dlouhodobý. Při použití samozavlažovacích nádob se frekvence zalévání může významně snížit, v letních horkých dnech se však stejně rostliny bez zálivky dlouho neobejdou.

Jakou nádobu použít

Hliněné nádoby: Hlína je tradiční materiál pro výrobu květináčů, ať už s glazurou nebo bez. Hliněné květináče dýchají, neglazovanými stěnami se však rychleji vypařuje voda, a proto dříve vysychají. Zejména před prvním použitím je tedy dobré je namočit na pár minut do vody. Hliněné nádoby se navíc lehce rozbijí. Může je poškodit i mráz, pokud nenesou označení mrazuvzdorné.

Rozměrnější nádoby rozkvetou víc; foto Shutterstock  

Kovové nádoby: Vypadají moderně a navíc nejsou těžké. Pokud nejsou speciálně ošetřené, budou na povrchu postupem času rezavět nebo zmatní. Nevýhodou bývá, že se zemina v menších kovových nádobách vystavených slunci rychle přehřívá.

Látkové nebo drátěné závěsné nádoby: Jejich největší výhodou je nízká hmotnost a mobilita, ale obvykle se do nich vejde jen malé množství substrátu, které má pak tendenci velmi rychle vysychat.

Dřevěné nádoby: Proutěné nebo dřevěné nádoby působí velmi přirozeně, je však třeba tyto nádoby udržovat, mají totiž kratší životnost a jsou náchylné k uhnívání. Bez problémů odolávají mrazu.

Plastové nádoby a pytle: Váha truhlíků, květináčů a pytlů ze syntetických materiálů je pro balkony ideální. Prakticky nerozbitné a mrazuvzdorné nádoby jsou v nabídce v obrovské variabilitě barev a tvarů. Plast se však také může snadno přehřát či naopak promrznout. Případná druhá nádoba, která slouží jako obal, může vedle vzhledu pomoci jako tepelná izolace kořenového balu.

K pěstování se používají například i skleněná terária, betonové květináče, kamenné či pískovcové nádoby, nádoby z umělého kamene, z laminátu, barely nebo nejrůznější pytle. Nápadům se meze nekladou, vždy je však na místě ujistit se, že nádoba nepřišla do styku s nežádoucími látkami, které by se mohly do substrátu při pěstování uvolňovat.

Slunce a stín

Zvlášť v případě okenních parapetů či balkonů a lodžií je pro pěstování rostlin v nádobách klíčová jejich orientace na konkrétní světovou stranu a s ní spojené tepelné a světelné podmínky.

  Tady našly květiny truhlík zaslíbený; foto Shutterstock  

Při plánování výsadby je třeba počítat s vlivem okolí: Vysoký dům nebo strom, který rostliny stíní od západu, zásadně změní pěstební podmínky. Vhodné je předem vypozorovat, jak dlouho a kam na budoucí balkonové zahradě přes den slunce skutečně svítí.

• Za stanoviště s plným sluncem se považuje takové, kam slunce dosáhne více než 6 hodin denně,
• v polostínu jsou to denně 4,5 až 6 hodin,
• následuje částečný stín se 4,5 až 3 hodinami,
• za plný stín se pak označuje místo, kam dopadají paprsky méně než 3 hodiny za den.

Měli bychom také předem vědět, do jaké míry je místo chráněné před větrem, odkud fouká nebo i to, kolik vody může na rostliny napršet.

Autor: Anita Blahušová

Zdroj: izahradkar.cz