Slavíme 100 let sociálního pojištění!

Začalo to zákonem

Zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, jenž byl před 100 lety přijat tehdejším československým parlamentem, se stal základním kamenem nového systému sociálního zabezpečení, který byl předobrazem toho, jak jej známe dodnes.

Přijatý zákon zavedl dělnické pojištění lidí, kteří na území Československa vykonávali práce či služby na základě pracovního, služebního nebo učňovského poměru.  Poprvé bylo sociální pojištění sjednoceno i organizačně, a to vznikem Ústřední sociální pojišťovny. Ta spravovala invalidní a starobní pojištění a starala se také o nemocenské pojišťovny, které fungovaly obdobně jako dnešní okresní správy. Systém částečně navazoval na tzv. Taafeho zákony v Rakousko- Uhersku a inspiroval se rovněž Bismarckovým Německem. Nový sociální systém bezpochyby značnou měrou přispěl také k posílení demokratického rozvoje republiky.

Jako první ve světě spojil do jednoho systému krátkodobé a dlouhodobé dávky, sjednotil organizaci sociálního pojištění a pokusil se o univerzální osobní rozsah na všechny zaměstnance. V roce 1929 bylo tímto způsobem pojištěno již přes 2,5 milionu osob. Mezi dávky nemocenského pojištění patřila pomoc v nemoci, pomoc v mateřství a pohřebné. Mezi dávky důchodového pojištění pak náležel starobní, invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod.

Víte, co všechno spravuje ČSSZ?

Česká správa sociálního zabezpečení jako finančně správní instituce státní správy České republiky spravuje:

• ročně více než 645 miliard Kč příjmů z pojistného a příslušenství na důchodové a nemocenské pojištění a
• více než 715 miliard Kč výdajů na dávky důchodového pojištění vč. záloh a nemocenského pojištění (tj. více než jedna třetina celkových příjmů státního rozpočtu),
• záležitosti více než 9 milionu pojištěnců,
• z toho je více než 2,9 milionu důchodců, kterým vyplácí více než 3,5 milionu důchodů

Jako organizační složka státu je podřízena Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Provoz ČSSZ zajišťuje více než 8 tisíc zaměstnanců v čele s ústředním ředitelem Mgr. Františkem Boháčkem. Pracoviště má ČSSZ ve všech regionech ČR. Od 1. 1. 2024 jde o:

• 5 územních správ sociálního zabezpečení,
• 73 okresních správ sociálního zabezpečení (včetně Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno).

V roce 2024 vznikl samostatný Institut posuzování zdravotního stavu, podřízený jako organizační jednotka ČSSZ. Dne 1. září 2025 oslaví ČSSZ 35 let své novodobé existence.

Víte, že sociálnímu pojištění částečně vděčíme za rodné číslo?

Otázka potřeby a formy unikátního identifikátoru každého občana je řešena prakticky na celém světě. U nás byl jednoznačný číselný identifikátor řešen už od roku 1946 – jednalo se ale o číslo pracovního průkazu, od roku 1948 pak občanského průkazu. V roce 1953 došlo k oddělení čísla občanského průkazu, které bylo nově stanoveno jako výrobní číslo průkazu, od rodného čísla sestaveného na základě rodných údajů a rozlišující koncovky. Legislativně bylo ukotveno ve vyhlášce Ministerstva národní bezpečnosti č. 240/1953 a v jejím § 6 se píše: „Do občanského průkazu … zapisuje pro účely důchodového zabezpečení rodné číslo.“ V roce 1968 byly zavedeny kontrolní číslice k rodnému číslu, a to u občanů narozených od 1. 1. 1953. Přidělování rodných čísel převzal Federální statistický úřad.

Víte, že strojová kartotéka je plná zajímavostí?

• Kdyby se všech 9 tisíc zásuvek naskládalo vedle sebe, měřily by neuvěřitelných 27 kilometrů.
• Až v 70. letech minulého století byly z bezpečnostních důvodů k pojezdovým jeřábům instalovány žebříky pro případ poruchy nebo výpadku elektrického proudu. Do té doby museli zaměstnanci vytáhnout jednotlivé zásuvky a postupně po nich slézt – když nešel proud, scházeli potmě nebo s baterkou.
• Prázdné otvory v kartotéce nejsou projevem opotřebení. Slouží jako rezervní místo pro případ, kdyby se u některé ze zásuvek porouchal výsuvný mechanismus, aby bylo kam uložit porouchaný šuplík.
• Zeď plná šuplíků si zahrála také ve filmu. K vidění je ve snímku J. A. Holmana Rukavička z roku 1941. „Byl to můj svět, tady jsem byl rád,“ pronáší ve filmu herec František Vnouček, který si chce po svém propuštění ze zaměstnání na pojízdných zásuvkách „ještě naposledy zajezdit“. Filmové melodrama mělo premiéru v kině Adria a Kapitol. Pro představitelku hlavní role Natašu Golovou to byl jeden ze tří filmů, který ji přispěl k Národní ceně za herecký výkon dotované částkou 5 000 korun.
• Ocelová konstrukce kartotéky je napevno spojena s budovou, nelze ji tedy vyjmout a s domem tvoří jeden celek. I proto je společně s budovou ČSSZ zapsána jako světový unikát od roku 2004 do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, pod číslem 100870/1–2373.

Více podrobností ohledně stého výročí sociálního pojištění se dozvíte ZDE

Zdroje: Česká správa sociálního zabezpečení, vyroci.cssz.cz