Program včasného záchytu demence
Demence je získaná porucha kognitivních funkcí, která je natolik závažná, že narušuje běžné denní aktivity, a způsobuje tak omezení soběstačnosti nemocného. Postihuje tisíce českých seniorů, ale včasná diagnostika může pomoci zpomalit její postup. Demence může být rozpoznána jednoduchým nenáročným vyšetřením, které je prováděno systematicky v rámci programu časného záchytu demence.

Zdroj: freepik.com
Program časného záchytu demence je určen všem lidem starším 65 let, je hrazen z veřejného zdravotního pojištění a provádí ho všeobecní praktičtí lékaři v rámci preventivních prohlídek jednou za dva roky, až do věku 80 let.
Demence se může projevit i v mladším věku. Prvními příznaky jsou problémy s pamětí a koncentrací. Lidé, kteří zaznamenali problémy s pamětí, soustředěním či myšlením, nebo ti, jejichž blízcí si všimli změn v jejich chování, by měli co nejdříve konzultovat svého lékaře. Ten případně zprostředkuje vyšetření u neurologa, geriatra nebo psychiatra. Více ohrožení jsou lidé s rodinnou zátěží nebo rizikovými faktory, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak či srdečně-cévní onemocnění.
Jak vyšetření k časnému záchytu demence probíhá?
Vyšetření je nenáročné a probíhá formou rozhovoru s lékařem a jednoduchého testu. Nejčastěji se používá Mini-Cog test, který kombinuje zapamatování tří slov a nakreslení hodinového ciferníku. Tento test je rychlý a pomáhá odhalit i mírné kognitivní poruchy.
Pokud pacientovi vyjde výše uvedený test pozitivně, lékař vyšetření doplní o test mentálních funkcí (Mini-Mental State Examination, MMSE), který zahrnuje úkoly na zapamatování slov, kreslení hodinového ciferníku nebo orientaci v čase a prostoru. Někdy se používá i test MoCA (Montrealská kognitivní zkouška), který je citlivější na lehčí formy postižení.
Podrobnější vyšetření praktický lékař provede i u pacientů, jestliže podezření na demenci vysloví rodina, sám pacient či jiný ošetřující lékař.
Jestliže test ukáže na možnou poruchu, lékař může pacienta odeslat na další specializovaná vyšetření, např. u specialisty v oboru neurologie, psychiatrie, geriatrie či na počítačovou tomografii (CT), magnetickou rezonanci (MR) a laboratorní testy. V případě nejasných výsledků se test obvykle po nějaké době opakuje.
Zároveň je potřeba vyloučit, že nejsou výsledky testu zkresleny nějakým jiným onemocněním – např. neurodegenerativním či cévním (vaskulárním), depresí, deliriem nebo třeba poruchou zraku či sluchu. Specialista proto může pacientovi doporučit další komplexnější vyšetření.
Autor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (zdroj: nzip.cz)