Příspěvek na bydlení

Žádost se podává na místně příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR podle místa bydliště žadatele.

Kdo může žádat

Takzvanou oprávněnou osobou, která může o příspěvek na bydlení požádat, je vlastník, nájemce nebo podnájemce bytu.

Pokud je vlastníkem bytu manžel/manželka, může o dávku příspěvek na bydlení požádat také druhý z manželů, a to na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela.

Za nájemce nebo podnájemce bytu se považují osoby, které jsou v nájemní smlouvě uvedeni jako nájemci či podnájemci.

Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více oprávněných osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to na základě dohody těchto osob.

Za vlastníka bytu se považuje také osoba, která byt užívá na základě služebnosti celého bytu (tzv. věcné břemeno užívání).

Pro rok 2023 může vzniknout nárok na příspěvek na bydlení rovněž vlastníku, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci.

Bytem se rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.

Podmínky nároku

Pro nárok na příspěvek na bydlení musí být současně splněny následující podmínky:

• uhrazené náklady na bydlení v rozhodném období přesahují částku součinu rozhodného příjmu všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 a současně
• součin rozhodného příjmu všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení určená zákonem. 

To znamená, že:

Je-li příjem všech společně posuzovaných osob vynásobený koeficientem 0,3 vyšší než náklady na bydlení, nárok na příspěvek na bydlení nevzniká.

A naopak, je-li příjem všech společně posuzovaných osob vynásobený koeficientem 0,3 nižší než náklady na bydlení, nárok na příspěvek na bydlení vzniká.

Kdo je společně posuzovaná osoba

Okruh společně posuzovaných osob vymezuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. V tomto případě se za společně posuzované osoby považují  všechny osoby, které společně byt užívají, s výjimkou osob, které prokáží, že spolu nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Příjem

Za příjem se pro nárok na dávku příspěvek na bydlení, považují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z nájmu a dále dávky nemocenského a důchodového pojištění a podpora v nezaměstnanosti včetně obdobných příjmů z ciziny, přijaté výživné, rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.

Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. čisté příjmy.

Za příjem se nepovažuje příjem ze závislé činnosti (zaměstnání na základě uzavřené pracovní smlouvy, dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr) u nezaopatřených dětí.

Náklady na bydlení

U bytů užívaných na základě nájemní či podnájemní smlouvy tvoří náklady na bydlení nájemné.

U družstevních bytů, bytů vlastníků či bytů užívaných na základě služebnosti činí tyto náklady tzv. srovnatelné náklady.

Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1.ledna 2023 do 31. prosince 2023 za kalendářní měsíc částku:

Mezi další náklady na bydlení se řadí výdaje za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, jimiž se rozumí zejména náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centrální poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva.

Náklady na pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:

Náklady na bydlení musí být rozepsány na jednotlivé položky: nájemné, plyn, elektřina a náklady za plnění spojené s užíváním bytu.

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, na které se nárok na dávku prokazuje.

Jaké náklady se započítávají do nákladů na bydlení

Do nákladů na bydlení se započítávají náklady:

• uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo osobami společně posuzovanými, pokud v bytě, na který žádají, v rozhodném období žily,
• ve výši 80 % normativních nákladů na bydlení, pokud oprávněná nebo společně posuzované osoby v rozhodném období v bytě nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh společně posuzovaných osob žil v jiném bytě a byl jim z tohoto důvodu poskytován příspěvek na bydlení. V takovém případě se započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.

Mezi náklady na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny (doplatek na nákladech na bydlení), a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují.

V případě, že žadateli nebo společně posuzované osobě byly v období kalendářního čtvrtletí náklady na bydlení vráceny (přeplatek na nákladech na bydlení), snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.

 Co jsou normativní náklady na bydlení

Normativní náklady na bydlení stanoví nařízení Vlády ČR  uveřejňované ve Sbírce zákonů ČR. Nařízením vlády se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva a částek normativních nákladů na bydlení.

• Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich bydlících.
• Výše částek normativních nákladů na bydlení podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 pro:

a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní či podnájemní smlouvy:

b) v družstevních bytech, bytech vlastníků a bytech užívaných na základě služebnosti:

Uvedené částky se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za říjen 2022.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím se pro příspěvek na bydlení rozumí kalendářní čtvrtletí. Příjmy společně posuzovaných osob i náklady na bydlení se dokládají za kalendářní čtvrtletí, předcházející období, na které žadatel nárok na dávku uplatňuje.

Podle data nároku, od kterého žadatel nárok na dávku uplatňuje se odvíjí rozhodné období, z nějž se výše dávky stanovuje a za které je nutné doložit výši příjmů a uhrazených nákladů. Příspěvek na bydlení lze nárokovat maximálně tři měsíce zpětně ode dne podání.

Podání žádosti o dávku

Žádost o dávku, tj. vyplněný formulář,  se podává na místně příslušném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR podle místa bydliště oprávněné osoby.

K žádosti je třeba doložit další požadované tiskopisy a přílohy:

1. doklad o výši čtvrtletního příjmu všech společně posuzovaných osob za příslušné kalendářní čtvrtletí – tiskopis ÚP ČR,
2.  doklad o výši nákladů na bydlení za příslušné kalendářní čtvrtletí – tiskopis ÚP ČR,
3.  prohlášení osob, které neuhrazují náklady na své potřeby společně s žadatelem – tiskopis je určený pro uvedení těch osob, které užívají byt společně s žadatelem, ale společně s ním neuhrazují náklady na své potřeby,
4.  potvrzení o nezaopatřenosti u osob starších 15 let – tiskopis ÚP ČR,
5.  doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy, nebo na základě vlastnictví k nemovitosti,
6.  potvrzení úhrad nájemného, nákladů spojených s užíváním bytu a za energie
7.  poslední vyúčtování zálohově hrazených služeb včetně finančního vypořádání

Tiskopisy jsou k dispozici na všech kontaktních pracovištích ÚP ČR, nebo na webových stránkách MPSV v sekci Formuláře.

Žádost o příspěvek na bydlení  lze podat několika způsoby:

1. osobně nebo na podatelnu místně příslušného kontaktního pracoviště úřadu práce,
2. poštou na adresu příslušného kontaktního pracoviště,
3. emailem podepsaným zaručeným elektronickým podpisem na emailovou adresu příslušného kontaktního pracoviště,
4. datovou schránkou do datové schránky příslušného kontaktního pracoviště
5. elektronicky za využití Identity občana.
   

Úřad práce ČR nabízí také možnost objednat se předem na určitý termín. Na některých pracovištích je možné tak učinit online. Další variantou je sjednat si termín návštěvy telefonicky.

Elektronické žádosti včetně vyplněných vzorů jsou k dispozici na:

https://www.mpsv.cz/web/cz/formulare

Zdroj: Úřad práce ČR