Pojišťovací banka Slavia – oblíbená inspirace umělců
V Praze na Senovážném náměstí 23 stojí novorenesanční budova, sídlo někdejší Pojišťovací banky Slavia (založena 1869). Postavena byla v letech 1872 až 1873 podle návrhu architekta Aloise Turka. Původně měl bankovní dům stát na Václavském náměstí, na místě dnešního Národního muzea. Příliš vysoká cena za pozemek však vedení banky od záměru odradila.
Zdroj: Repro foto: Pytlákova schovanka
Vzájemná pojišťovací banka Slavie byla ve své době jednou z nejznámějších firem, a to nejen v oblasti bankovnictví. Modré tabulky – Pojištěno u Banky Slavia - bylo možné najít po celé republice. Díky všeobecnému povědomí, věhlasu a jistě i zpěvnosti názvu se termín „Banka Slavia“ dostal do řady literárních, filmových a hudebních děl, a to jak v době minulé, tak v současnosti. Rozsah je skutečně pestrý.
Najdeme ji i u takového literárního velikána, jakým byl Karel Čapek. Kniha O věcech nadpřirozených obsahuje povídku Glorie, jejímiž aktéry jsou zaměstnanci Pojišťovací banky Slavie – starý pan Knotek a mladý Šembera. Poté, co Knotek vezme na sebe vinu za špatně odvedenou práci kolegy Šembery, zjeví se mu nad hlavou svatozář. Tato okolnost Knotkovi pochopitelně výrazně změní život. Navštíví dokonce psychiatra, ale žádná pomoc. Svatozář mu zmizí až ve chvíli, kdy vedoucímu v bance řekne, jak to s prací bylo a kdo je pravým viníkem. V roce 1958 natočila podle povídkové knihy O věcech nadpřirozených film trojice režisérů Jiří Krejčík, Jaroslav Mach a Miloš Makovec. Z Banky Slavie se však z pochopitelných důvodů stal bezejmenný bankovní dům. Postavu Knotka hraje Ladislav Pešek, roli mladého Šembery Vlastimil Brodský.
Že byla Pojišťovací banka Slavia blízká i lidu prostému, svědčí text rozsáhlého staropražského kupletu „Já mám tramway novou, elektrikou hnanou!“, kterou má ve svém repertoáru skupina Šlapeto. V písni o jedenácti slokách řidič tramvaje přibližuje posluchačstvu, k čemu je ten nový vynález – tramway - dobrý. Banka se jako symbol jistoty objevuje v samém závěru:
"…Ať si sebou šije
jako když hrom bije -
nemám strach z té feny
neb jsem pojištěný
u banky Slavie!"
"Já mám tramway novou,
elektrikou hnanou:
a kdo není hloupý,
ten si o ní koupí
píseň šestákovou."
Celou písničku najdeme na CD „A to je ten, pokrok“, vydaném v roce 2000 vydavatelstvím Wenkov/Polygram).
Vzájemná pojišťovací banka Slavie nemohla chybět ani v díle Jaroslava Haška. Vždyť zde od října 1902 do května 1903 jako úředník dokonce pracoval. Jak se záhy ukázalo, nebyla to volba šťastná, a tak se díky tomu mohl stát Jaroslav Hašek světoznámým spisovatelem. Úryvek najdeme ve II. knize, Na frontě, 1. kapitola, Švejkovy nehody ve vlaku: „Dovolte, vašnosti, neráčíte být pan Purkrábek, zástupce banky Slávie?" Ano, je to ona historka, v níž Švejk řeší, kolik má člověk průměrně na hlavě vlasů.
Jistě nejslavnější ztvárnění Pojišťovací banky Slavie přinesla filmová parodie Pytlákova schovanka režiséra Martina Friče z roku 1949. V první třetině filmu, kdy hrdinka Elén odjíždí do Prahy za štěstím, se ve vlaku rozezpívá o svém dosavadním životě, o chaloupce pod platanem zatížené hypotékou. Píseň Já prostý kvítek Krušných hor (text: Josef Neuberg, František Vlček, zpěv: Vilma Meyerová dabing za Hanu Vítovou) vrcholí slovy: „…tabulkou s modrým plechem – U banka Slavie pojištěnooooooooooooouuuuuuuuuuu!“ je jednou z vrcholných scén filmu.
Jistě by se dala najít řada dalších příkladů, kde se jméno Pojišťovací banky Slavie objevuje. V čase nedávném se k jejímu fenoménu přihlásilo i Divadlo Járy Cimrmana. Živý obraz s názvem – Škodu nezjistí, kdo se pojistí, o významu banky je součástí dnes již legendárního představení Dobytí severního pólu.
Autorka: Alena Kučerová
Repro foto: Pytlákova schovanka, Elén zpívá svou dojemnou pojišťovací píseň
