Ministerstvo zdravotnictví spolu s Českou společností paliativní medicíny spouští Projekt Standardizace paliativní péče v ČR, který reaguje na narůstající demografické stárnutí obyvatel
Ministerstvo zdravotnictví spustilo 1. května projekt Standardizace paliativní péče v České republice. Navazuje na předchozí dva úspěšně realizované projekty zaměřené na zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče i domácí specializované péče. Jedná se o reakci na narůstající demografické stárnutí obyvatel. Projekt je realizován v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského sociálního fondu, bude trvat celkem 36 měsíců a bude na něj vynaloženo 24 milionů korun.
Zdroj: pixabay.com
Objem a potřeba paliativní péče z dostupných demografických dat i struktury chronické nemocnosti české populace jsou dobře predikovatelné. V současné době se ročně jedná přibližně o 65 000 tzv. očekávatelných úmrtí, u nichž by z pohledu zvýšení kvality péče na konci života bylo vhodné zajistit nějakou formu obecné paliativní péče, z toho u přibližně 20 000 umírajících je nutná dostupnost paliativní péče specializované.
„Podpora paliativní péče je jednou z velkých priorit Ministerstva zdravotnictví. Proto tuto oblast razantně podporuji mj. i v úhradové vyhlášce. Že jsou projekty jako nezbytné, je zřejmé i vzhledem k predikcím Českého statistického úřadu ohledně stárnutí české populace a s ním spojený vzrůstající počet chronicky nemocných, kteří v závěru života potřebují využít některou z forem paliativní péče. Výstupy tohoto projektu povedou k zajištění lepší dostupnosti a zlepšení kvality paliativní péče,” řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
„Cílem projektu je zlepšení dostupnosti a kvality paliativní péče ve všech regionech ČR prostřednictvím vytvoření konsenzuální Strategie rozvoje paliativní péče pro dospělé a dětské pacienty do roku 2035 a navazujících dokumentů v podobě dvou implementačních plánů pro realizaci Strategie – zvlášť pro dospělé a dětské pacienty a Doporučeného postupu pro identifikaci pacientů s potřebami paliativní povahy v primární péči,” dodala ředitelka odboru zdravotní péče Venuše Škampová. To umožní řízený rozvoj služeb, smysluplnou alokaci zdrojů, plánování a podporu rozvoje odborných kapacit, nastavení kvalitativních i kvantitativních parametrů systému péče, snížení regionálních rozdílů a další potřebné změny. V důsledku pomůže rozvoji paliativní péče tak, aby tato byla na náležité odborné úrovni dostupná všem, kteří ji potřebují.
„Součástí projektu je kromě zlepšení dostupnosti a kvality paliativní péče ve všech regionech ČR rovněž snaha cílit na rozšíření tématu paliativní péče do obecného povědomí a širokou informovanost o krocích podnikaných v rámci rozvoje paliativní péče mezi odbornou veřejností a relevantními stakeholdery,” dodal předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP Ondřej Kopecký.
Dalším výstupem projektu bude Doporučený postup identifikace pacientů s potřebami paliativní povahy v primární péči. Nově vytvořený Doporučený postup by měl přispět k včasné identifikaci pacienta praktickým lékařem se závažným život limitujícím či ohrožujícím onemocněním v jakémkoliv věku a k rozpoznání kontextu, ve kterém se objevují nové potřeby pokročile nemocných v závěrečném období života. Praktičtí lékaři budou seznámeni s tímto Doporučeným postupem před pilotním ověřím prostřednictvím vzdělávacího programu. Doporučený postup by měl pomoci nejen s identifikací pacienta, ale i vhodné komunikace s pacientem a zajištěním vhodné formy paliativní péče.
Po tomto pilotním testování bude Doporučený postup upraven tak, aby byl využitelný do praxe pro všechny praktické lékaře. Minimálně 80 % praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost bude následně informováno o vzniku Doporučeného postupu identifikace pacientů s potřebami paliativní povahy v primární péči prostřednictvím datové schránky.
