Když se řekne … maskérna (a vlásenkárna)
Představte si, že jste producentem divadelního představení, a i když se snažíte sebevíc, na nápady tvůrců není nikdy dost peněz. Každý úsek je napjatý kvůli rozpočtu a vy děláte maximum, aby byli všichni spokojení. Jak na to? Zkusíte si stanovit priority? Inu dobrá: Více světel? No, s tím se dá těžko polemizovat —představení musí zářit a vypadat k světu. Velká blikající kulisa? Tomu se nevyhnete, když je v nové verzi scénáře zničehonic kolotoč a autor (stále žijící) na něm bezpodmínečně trvá. Že maskérky a vlásenkářky potřebují do maskérny ohřívač? Hm... nemohly by si prostě vzít svetry? Zní vám to povědomě? Tak, naštěstí, takhle to na divadle nefunguje.
Zdroj: HDK
Každý v divadle si je roven. Každý dává do představení maximum a také si maximální péči zaslouží. A právě v poskytování takové jsou v jednom úseku Hudebního divadla Karlín skuteční přeborníci, tedy vlastně přebornice. Hrdinky a kouzelnice z místností 1,58 a 1,57 na modré chodbě, hned za vrátnicí. Dámy (a občas i páni) z maskérny a vlásenkárny.
Neviditelný nepřítel
Je ovšem jedna nesmlouvavá veličina v životě divadelním, která maskéry a vlásenkáře umí potrápit. Onou veličinou je čas. Ten jakoby pro maskéry a vlásenkáře vůbec neexistoval. Pokud osvětlovači řeknou, že potřebují dvě hodiny na nasvícení, nikdo jejich stanovisko nezpochybňuje, ale make-up a účesy jsou obvykle první, na které se spěchá, přestože obličeje a vlasy herců jsou jaksi přítomny v každém okamžiku představení či zkoušky a potřebují čas na kvalitní práci. Jak z toho ven? Co třeba všem zavolat, ať přijdou do práce dřív. Snadné, řeknete si. Zkuste ale dostat 30 umělců do divadla více než hodinu před začátkem představení …
Na bojišti: Ve 3 osobách pro 30—40 účinkujících najednou
Pro profesionální divadelní vlásenkáře, kadeřníky a maskéry není valná většina aspektů této práce vůbec zanesená v osnovách školy, kterou vystudovali. „Kromě samotného líčení během představení sledujete kontinuitu děje hry, plánujete a navrhujete společně s kostýmním výtvarníkem a režisérem vzhled herců při přípravě představení, řešíte rozpočet, harmonogram, objednáváte materiál, a samozřejmě neustále pícháte, pečete, myjete, sušíte, opravujete…“ říká Jarmila Kamínková, vedoucí maskérny a vlásenkárny Hudebního divadla Karlín.
Výroba paruky
Pak je tu také praktická realita divadelní show: naučit se, jak se vypořádat s malým prostorem v zákulisí při rychlopřevlecích, s herci pobíhajícími ve tmě mezi kulisami, s parukami sundanými v letu kdesi v přítmí šál, a přitom mít vše perfektně načasované a ještě k tomu být u práce elegantní (jsme přece profesionálové), a to vše většinou ve 3 osobách pro 30—40 účinkujících najednou. Nejen na to by člověk potřeboval mít alespoň tři páry rukou a svítící oči. Není také od věci vědět a umět, jak udělat pleš kudrnáči, jak líčit, aby make-up vydržel celé představení, když se herec opravdu moc potí, jak připevnit paruku, aby se na ni dal nasadit obří klobouk do divoké taneční scény a další jiné libůstky, které pro člověka z maskérny a vlásenkárny umí divadelní show připravit.
Dále musíte vzít v potaz různé alergie na kosmetiku, jestli je léto nebo zima, ale třeba i takovou věc, jakou je nálada, se kterou účinkující do divadla přijde. Je tu totiž ještě jedna věc, kterou se ve škole nenaučíte: psychologie.
Doktor Sigmund Freud
„Když jsem začínala, překvapilo mě, jak odlišný je proces každého herce,“ říká Jarmila. „Maskérna je svatyně a každý herec ji využívá jiným způsobem. Někteří se přijdou odreagovat a popovídat si, jiní potřebují klid, aby se mohli soustředit a proniknout do svých replik. Atmosféra v maskérně se může výrazně měnit v závislosti na dni v týdnu, na typu představení nebo aktuálním hereckém osazenstvu,“ vyjmenovává dále. Zde se sluší dodat, že uřídit všechna ega vyžaduje kumšt a vědomosti. A ty Jarmila rozhodně nepostrádá. „Mezi hercem a maskérnou vzniká velmi často osobní vztah,“ pokračuje Jarmila. „Nejlepší momenty jsou ty, kdy skutečně pomáháte rozvíjet postavu, začleňujete do ní režisérovu vizi, hercovy a hlavně své vlastní nápady a představy. Musíte přijít na to, kdo ten člověk v křesle před vámi je, jak se prezentuje a jak o sebe pečuje.“
Jeskyně plná tajemství
Maskérna a vlásenkárna bývá někdy pověstná jako základna pro drby, to každý herec ví. K tomu Jarmila tajemně dodává: „Když vyprávím historky, nikdy nemůžu jmenovat. Herci si všimnou, že obecně respektujete soukromí. Pak začnou věřit, že budete respektovat i jejich soukromí a o to více se dozvíte.“ (usměje se šibalsky) „Všechno je o důvěře,“ říká Jarmila, která má za sebou desítky let v maskérně a stovky inscenací. „Pokud vám herci nebudou důvěřovat hned, nebudou chtít, aby se jich někdo dotýkal nebo se na ně díval. A takový problém se bude stále zhoršovat.“
Muzikál Dracula
„Herec nemůže odvést nejlepší práci, když se necítí jistý,“ prohlašuje zkušeně Jarmila. „A velká část sebedůvěry spočívá ve správném vzhledu."
Při hodinách a hodinách strávených zíráním do tváří druhých není neobvyklé — ve skutečnosti je to více než pravděpodobné — že herci využívají maskérnu a vlásenkárnu jako psychologickou poradnu pro své obavy, tajemství a stížnosti. To má ale i své výhody „Pokud je herec s něčím na inscenaci nespokojený, maskérna se to často dozví jako první. Mohu tak pomoci režisérovi či produkci zajistit, aby se všechny záležitosti týkající se představení řešily efektivně a efektně namísto jejich vyhrocení. A na to jsem hrdá. Jsme všichni jeden tým a komunikace je velmi důležitá,“ dodává a návdavkem přidává: „Ale pozor, trávíme s účinkujícími tolik času, a třeba při zkouškách i víc, než s nimi může strávit životní partner, a tak se snažím dát najevo, že jsem nestranná. Něco jako psychologický poradce.“ (směje se)
Hlavně klid
Každé divadlo by mělo dbát na to, aby osazenstvo vlásenkárny a maskérny pracovalo v klidném a soukromém prostoru. Maskérna by měla být dobře osvětlená a vybavená pohodlnými židlemi, stolky, dostatečnými zrcadly a potřebami pro jakoukoliv nečekanou divadelní situaci. Měla by zde být k dispozici káva, voda a hlavně ten nejlepší řemeslný servis. V našem divadle jej má v maskérně na starost Jarmilka a spolu s ní její dream team, jmenovitě Dášenka a Petra. Rozšířený tým dále tvoří externí kolegové, kteří přicházejí jen na specifická představení. A nesmíme zapomenout také na „učenky a učně“, kteří se teprve základům maskérské a vlásenkářské profese učí. Mají ale velké štěstí, jsou v rukou nejlepších mistryň v oboru. A to se jim nejen v práci, ale i v životě bude hodit.
Dovolte nám vás alespoň na pár okamžiků vzít za sametovou oponu onoho kouzelného tajemství maskérské a vlásenkářské práce skrze fotografie s popisky, které jsme speciálně pro vás, milí čtenáři, pořídili při představeních Dracula, Addams family a přípravách paruk k muzikálům Bodyguard a Anděl Páně.
Neprozradíme vám ale úplně všechno. Protože kouzla se přece neprozrazují…
Těšíme se na vás zase příště. Také se těšte, je mnoho zákulisních profesí, které spolu ještě objevíme.
Jarmilka Kamínková a „její“ kníry a kotlety.
Zdroj: Časopis Show, Hudební divadlo Karlín
Text: Jan Křehla
Foto: Petr Faltus, archiv HDK