Jaká bude budoucnost příspěvku na péči v České republice?
Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) od roku 2020 aktivně usiluje o popularizaci systému tzv. osobních rozpočtů. Jedná se o systém, jehož prostřednictvím by se nově mohli uživatelé sociálních služeb více podílet na rozhodování o tom, jaká péče jim má být poskytnuta. Je to systém, který funguje například ve Švédsku, Velké Británii, Austrálii a za podpory velkého evropského projektu se zkratkou UNIC ho zavádí vláda ve Vlámsku (Belgie).

Zdroj: APSS
Pro Českou republiku by tento systém financování potřeb uživatelů sociálních služeb znamenal transformaci současného příspěvku na péči tak, aby lépe odrážel skutečné náklady, které jsou s péčí spojené. V rámci zmíněného projektu UNIC mapovala APSS ČR možnosti zavedení tohoto systému i do českého prostředí, a to za účasti managementů poskytovatelů sociálních služeb a Národní rady osob se zdravotním postižením ČR. Výstupy z těchto jednání poté prezentoval prezident APSS ČR Jiří Horecký na Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Cílem systému osobních rozpočtů je poskytnout flexibilnější a větší míru podpory a péče tak, aby uživatelé mohli důstojně žít život ve svém domácím prostředí. Prakticky by to tedy znamenalo rozdělit systém podpory na dvě skupiny – skupinu seniorů a skupinu dětí a dospělých se zdravotním postižením. Osobní rozpočet by poté představoval rozpětí možné podpory čerpané dle skutečné potřeby, která je individuálně posuzována, kontrolována a případně upravována. Nešlo by tedy o dávku, která je každý měsíc stejná.
Tento návrh ale představuje zásadní systémové řešení, jehož úspěšná realizace předpokládá dostatečnou odbornou diskuzi, analýzu dopadu, variantní řešení apod. Proto APSS ČR přišla s dalšími dvěma návrhy. Prvním je automaticky zvýšit příspěvek na péči ve IV. stupni u užší skupiny osob vyžadující intenzivní sociální péči, což by zároveň podpořilo tzv. sdílenou péči. Tou se rozumí kombinace neformálních pečovatelů a pracovníků terénní sociální služby. Dalším řešením by mohlo být posoudit potřebu každého žadatele individuálně a výše přiznaného příspěvku by pak byla v předem stanoveném rozmezí.
„Z praxe víme, že opravdu někdy nestačí zdroje v rámci tzv. IV. stupně příspěvku na péči, aby byla dostatečně zajištěná podpora a péče. Nejde však o stejné a homogenní případy a míra potřeby bývá rozdílná. Řešením těchto problémů by mohl být tzv. individuální, resp. individualizovaný příspěvek na péči,“ uvádí Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.
O těchto návrzích s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou intenzivně diskutoval nejen prezident APSS ČR Jiří Horecký. MPSV vyšlo vstříc požadavkům zainteresovaných stran a v červnu letošního roku vyhlásilo mimořádné dotační řízení, díky kterému budou moci osoby, jejichž potřeba péče dosahuje anebo přesahuje 80 hodin měsíčně, využívat sociální služby osobní asistence. Dotace je určena poskytovatelům na pokrytí snížené úhrady za poskytnutou péči.
Samotný projekt UNIC bude oficiálně zakončen závěrečnou mezinárodní konferencí v Bruselu, která proběhne 13. září 2023. Více informací o projektu najdete na www.apsscr.cz/projekty/unic.
Zdroj: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR