Důsledky péče - průzkum veřejného mínění

Péče o druhé osoby má výrazné dopady na život pečujících, zejména pokud jde o jejich společenský život a duševní zdraví. Téměř polovina pečujících (44 %) uvádí, že se jejich společenský život v důsledku péče zhoršil. To naznačuje, že péče může vést k sociální izolaci a omezování kontaktů s okolím.

Pokud jde o duševní zdraví, 39 % pečujících hlásí jeho zhoršení, což zdůrazňuje psychickou náročnost pečovatelské role. I když většina pečujících uvádí, že jejich duševní zdraví zůstalo stejné, zhoršení u téměř třetiny z nich je alarmující a poukazuje na potřebu cílené psychologické podpory.

36 % pečujících uvádí, že téměř neodpočívají, protože to není možné. To naznačuje, že více než třetina pečujících čelí neustálému stresu a zátěži bez možnosti si oddechnout.

Jakým způsobem odpočíváte / jste odpočíval/a? Odpovídalo 717 pečujících.

29 % pečujících se pravidelně střídá s někým jiným v péči, což jim umožňuje alespoň občasný odpočinek. Tento podíl ukazuje na to, že sdílení péče s dalšími osobami může výrazně přispět k udržení duševní i fyzické pohody pečujícího.

S rostoucím stupněm závislosti opečovávaného klesá možnost pečujících pravidelně odpočívat. Pečující osoby u vyšších stupňů závislosti (III. a IV.) častěji uvádějí, že téměř neodpočívají (45 % a 42 %), což potvrzuje hypotézu, že náročnější péče vede k většímu pocitu osamocenosti a nedostatku odpočinku.

Naopak, pečující u nižších stupňů závislosti mají větší možnost pravidelně odpočívat, například jezdit na dovolenou nebo si plánovat volné dny. To poukazuje na to, že s rostoucí náročností péče se snižuje dostupnost odlehčovacích služeb a možnost pečujících věnovat se sami sobě.

Počet hodin věnovaných péči týdně ovlivňuje schopnost pečujících odpočívat. Pečující, kteří pravidelně jezdí na dovolenou nebo do lázní, vykazují nižší průměrný počet hodin péče týdně (19 a 12 hodin). Naopak ti, kteří uvádějí, že téměř neodpočívají, věnují péči v průměru 48 hodin týdně.

Téměř polovina pečujících (49 %) má zkušenost s příspěvky pro pečující rodinu, což naznačuje, že finanční pomoc je klíčová pro zvládnutí náročných pečovatelských úkolů a umožňuje pečujícím lépe se postarat o své blízké.

Další významnou formou podpory jsou pečovatelské služby a osobní asistence, se kterými má zkušenost 34 % pečujících. Tyto služby poskytují nezbytnou pomoc v každodenní péči, umožňují pečujícím odlehčit si od některých náročných úkolů a zajišťují pravidelnou péči o opečovávané osoby, což může významně přispět k udržení duševní i fyzické pohody pečujících. Zdravotní služby poskytované doma, například návštěvy zdravotníka, podávání léků nebo rehabilitace, jsou další důležitou formou podpory, kterou využilo 33 % pečujících.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR