Cesta k odpuštění: Průvodce nalezením vnitřního klidu

Tento článek vám poslouží jako průvodce a inspirace na cestě k odpuštění. Nabídneme rady a tipy, jak se vypořádat s bolestí a hněvem, jenž ve vás zanechaly rány minulosti, a jak najít sílu k odpuštění.

Proč odpouštět?

Mnozí se ptají, proč bychom měli odpouštět těm, kteří nám ublížili. Odpouštění není o tom, že bychom schvalovali jejich činy, nebo že bychom zapomněli na to, co se stalo. Odpouštění je o tom, že se osvobodíme od negativních emocí, jež nás tíží, a že nalezneme klid a mír v duši.

Zášť a hněv, které v sobě dusíme, škodí nejen našim vztahům s druhými, ale i našemu fyzickému a psychickému zdraví. Odpouštěním se zbavujeme těchto negativních emocí a otevíráme se tak novým, pozitivnějším možnostem. Přirovnat to lze k odhazování těžkých břemen a okovů a přijetí života s lehkostí a nadhledem.

Jak odpustit?

Cesta k odpuštění není univerzální a pro každého člověka může vypadat jinak. Existuje však několik kroků, jenž mohou pomoci:

Dovolte si cítit své emoce. Popírání hněvu, smutku a bolesti, které ve vás zanechaly činy druhých, k vyrovnání se s nimi nevede. Dopřejte si čas na to, abyste tyto emoce prožili a zpracovali.

Pochopte, že každý dělá chyby. I ti, kteří nás nejvíce milují, se jich někdy dopouštějí. A třebaže to někdy hodně bolí, snažte se vnímat toto jednání v souvislostech s jejich vlastními životy a zkušenostmi.

Uvědomte si, že odpuštění je dar, který dáváte sobě. Odpouštěním neříkáte, že to, co se stalo, bylo v pořádku. Říkáte jen, že už se nenecháte minulostí ovládat a že jdete dál.

Najděte způsob, jak vyjádřit své pocity. Můžete se o nich svěřit blízkému člověku, napsat si deník či vyhledat pomoc terapeuta.

Buďte trpěliví. Odpouštění není proces, který se odehraje přes noc. Bude to vyžadovat čas, úsilí i odhodlání. Pro někoho to může být cesta opravdu velmi dlouhá, s různými zatáčkami a nerovným povrchem. Pokud ovšem dosáhnete vytouženého cíle, dostaví se neskutečná úleva a lehkost.

Velkým přínosem na cestě odpuštění může být také soucit s dotyčnou osobou. Často nevíme, co za jejím chováním stojí, co se skrývá pod tvrdou slupkou - strach, obavy, vnitřní nesoulad nebo něco jiného?

Odpouštění sobě samému

Kromě odpuštění druhým je velmi důležité odpustit též sám sobě. Často se trápíme chybami minulosti a cítíme se za ně vinni. Je však podstatné uvědomit si, že v té době jsme dělali to nejlepší, co jsme uměli s informacemi a zkušenostmi, které jsme tehdy měli.

Místo sebeobviňování se zaměřte na to, abyste se ze svých chyb poučili a šli dál. Odpusťte si a buďte k sobě laskaví. Pozorujte své myšlenky a snažte se vyvarovat těm, jež vedou k „sebemrskačství“ a negativnímu přístupu k vlastní osobě.

Cesta k odpuštění není snadná, o to více však důležitá. Odpouštěním se osvobodíte od negativních emocí, najdete vnitřní klid a otevřete se nové a pozitivnější budoucnosti. Pamatujte, že odpuštění je dar, který dáváte především sobě.

Zdroj: redakce PROPRARODIČE