Alergie na plísně: spouštěče
Plísně mají v přírodě důležitou funkci: „uklízejí“ tím, že rozkládají organické stavební látky z odumřelého a shnilého materiálu, přeměňují je na anorganický materiál a ten vracejí zpět do přírodního koloběhu (tento proces lze dobře pozorovat například v kompostu). Za účelem rozmnožování vytvářejí plísně spory, které jsou pouhým okem neviditelné. Plísňové spory se mohou vyskytovat ve vysokých koncentracích v ovzduší, odkud mohou být vdechovány a v dýchacích cestách vyvolávat alergické reakce.
Zdroj: nzip.cz
Ve střední Evropě jsou jako spouštěče alergií známy různé typy plísní; z biologického hlediska se jedná například o rody Alternaria, Aspergillus, Cladosporium, Mucor a Penicillium. Plísně rostou všude tam, kde je vlhko a teplo.
Plísně v domácím prostředí
Plísním rodů Penicillium a Aspergillus se nejlépe daří při vysoké vlhkosti, zvláště pak ve špatně větraných vlhkých místnostech (koupelny, toalety) nebo na vlhkých stěnách, tapetách, dřevěném obložení, matracích, v klimatizacích a zvlhčovačích vzduchu, odpadcích a květináčích.
Poznámka: Alergie na plísně rodu Penicillium je něco jiného než alergie na antibiotikum penicilin.
Plísně ve volné přírodě
Největší alergenní potenciál ve volné přírodě mají plísně Alternaria alternata a Cladosporium herbarum. Oba druhy rostou na povrchu listů (např. trav, obilovin), v rostlinném odpadu a v půdě. Nejvyšší koncentrace jejich spor se vyskytuje v červenci a srpnu, nižší hodnoty lze ovšem naměřit po celý rok. U lidí alergických na plísně se často objevují příznaky po kontaktu se senem, siláží, mulčovací kůrou, suchou půdou, rašelinou, kompostem, spadaným listím a při mlácení obilí.
Plísně v potravinách
Obecně mají plísně jako potravinové alergeny jen velmi malý význam. Na plísně v potravinách by si však měli dávat pozor všichni lidé, nejen alergici. Plísně totiž rozkládají potraviny a činí je nepoživatelnými. Nestačí jen odstranit viditelný plísňový povlak, neboť neviditelná vlákna plísní většinou prorůstají celou potravinou. Obzvláště snadno se kazí chléb, ovoce, marmeláda, sýr, maso, uzeniny a ořechy. Nebezpečí otravy plísněmi se týká všech lidí – tedy nejen těch, kdo mají alergii na plísně.
Některé plísně a jejich produkty se používají cíleně při výrobě a zušlechťování nebo zrání potravin, např. v pečivu (kvasnice), pivu, víně a jiných lihovinách, octu a octových výrobcích, některých druzích sýrů, jako je camembert nebo roquefort, sójových a steakových omáčkách, a dokonce i v čokoládě. Enzymy jako produkty metabolismu plísní také rozkládají brambory při výrobě bramborové kaše nebo ovoce při výrobě ovocných šťáv. Výrobci přitom nemají povinnost uvádět tyto plísně na obalech svých produktů.
Alergické reakce na potraviny obsahující plísně se vyskytují jen velmi vzácně. Obtíže se tak objeví pouze u lidí, kteří mají opravdu silnou alergii.
Pozor! Napadení potraviny plísní není vždy viditelné pouhým okem.
Zdroj: Národní zdravotní informační portál
