Zorientujte se v nástrahách internetu

Hodně otázek, ale jde hlavně o možnost přirovnat si to k normálnímu životu, který žijeme. Dali byste cizí osobě v obchodě svoji adresu a k tomu i klíče od bytu? Vzali byste si cizího člověka, kterého neznáte, domů? Nejspíše ne, že ano? Může to znít přehnaně, ale i na internetu se mohou stát podobné situace a vy ani nemusíte vědět, že jste k nim vlastně sami pomohli. A co tedy dělat? Rad a postupů je plný internet, ale dnes se zaměříme na to, aby se vám na internetu nic nestalo, a případně na to, jak se chovat, když se u vás nějaký ten podvod objeví.

(Ne)Důvěřuj ale prověřuj

Bohužel to, že si sedneme k počítači a jen tak si budeme hledat věci na internetu, už může být problém. V současné době mají zloduši spoustu fint, jak nás dotlačit k tomu, co oni chtějí. Co to znamená? Neklikejte na vše, co vám někdo pošle. Nevěřte všemu, co na internetu uvidíte.

Na internet může psát kdokoliv cokoliv. Informace, a zvláště ty, které ve vás vzbuzují strach, hrůzu nebo úžas, je potřeba ověřit. Zkus jít na seznam.cz nebo google.com a vyhledat si danou informaci. Pravděpodobnost, že je informace pravdivá, je těžké soudit, ale pokud o dané problematice budou psát relevantní zpravodajství jako jsou veřejnoprávní média nebo ověřené zpravodajské weby, je větší šance, že zpráva může být pravda.

Pamatujte na to, že na internetu se pro oné „fantastické zprávy“ používají staré nesouvisející fotografie, fotky upravené, nebo zcela umělé. Videa lze tak podvrhnout. Nevěřte ihned všem zprávám, které uvidíte, ověřujte informace a pokud si nebudete jistí, poproste své blízké, děti, vnoučata, jestli by vám s tím nepomohli.

Sdílení informací

Věděli jste, že když vám zavolá banka, že to nemusí vůbec být banka? Nebo, že pokud vám někdo volá s výhodnou nabídkou na investování, že to může velmi pravděpodobně být podvod? A že to platí i u policie? Jenže jak to rozlišit?

Důležitá je jedna věc – Banka, pojišťovna, a ani jiné podobné subjekty po vás nikdy nemají právo žádat Vaše údaje. Jde o Vaše rodné číslo, o heslo, číslo platební karty, osobní údaje. Jednoduše nic. Pokud by vše vypadalo důvěryhodně, tak nic nedomlouvejte – ten hovor můžete položit a do banky zavolat vy. Ne na stejné číslo co vám volalo, ale opravdu do té banky, kam sami chodíte (nebo si tam i zajít osobně).

A to neplatí jen pro hovory, ale také pro SMS nebo pro e-maily. Nic, na co kliknete v e-mailu po vás nemá právo žádat zadání platebních karet, hesel a uživatelských jmen. Existují i podvodné maily, které vás žádají o zaplacení poplatků a pokut, nebo dokonce rovnou vyhrožují, že jestli nezaplatíte, ponesete si následky (např. exekuce). Některé žádosti o platby mohou být legitimní (např. nedoplatek za elektřinu), ale i tak doporučujeme – zastavte se, pořádně vše prozkoumejte a když si nebudete jen trošičku jistí, že jde o správnou platbu, ptejte se. Ať už zavolat na správná místa (banky, úřady, policie, poskytovatelé energií), nebo se poradit s vašimi blízkými. Lepší se ptát a problémům předcházet, než se později divit. Jednoduše, nesdílejte to, co byste nechtěli, aby každý věděl. A to platí především i pro Facebook (a další sociální sítě), e-maily a internet obecně.

Jak na hesla?

Velký problém v dnešní době jsou i hesla. Máte e-mail, internetové bankovnictví a další možnosti, kam se hlásit? Pak máte i velké množství přihlašovacích jmen a hesel. Jak zvládnout to, že hesel je hodně, a ne každý si je zvládne pamatovat?

Je potřeba přistupovat k tomu zdravým rozumem. Ideální stav je ten, že co účet to jiné heslo (kdo by si to ale pamatoval, že?). A jak vlastně ta hesla mají vypadat? Řekneme vám spíše, čeho se vyvarovat:

• Nikdy nemějte hesla napsaná na papírku, v sešitu ani nikde jinde ať už poblíž počítače, nebo přímo na něm.
• Nikdy nemějte jen jedno heslo a nepoužívejte ho všude.
• Neukládejte hesla přímo v prohlížeči.
• Nepoužívejte hesla, která jsou jednoduchá k uhádnutí (např. 12345, heslo, qwertz, datum a rok narození či svatby, jména partnerů, děti či mazlíčků). Hesla by měla být delší (alespoň 12 znaků), a měla by obsahovat čísla, malá a velká písmena a speciální znaky. Silné heslo může vypadat např. takto „J3dNu_Bíl0u!ORChiDeJ“ (přitom i tak by vám někteří odborníci řekli, že toto také není ideální, protože heslo obsahuje slova z písničky a je pak jednoduší jej rozluštit).

No a teď zpátky do reality. Existují sice trezory na hesla, které vám přímo v počítači umožní mít hesla bezpečně uložená, to ale bez pomoci někoho zdatného s počítači bude těžké pro vás nastavit a naučit se s tím (pokud ne, tak jste opravdu dobří). Ale co bychom považovali alespoň za nutné minimum je, abyste měli hesla alespoň dvě: 

• Jedno pro důležité věci (věci spojené s penězi jako je banka, placení energií a další)
• Druhé heslo pro vše ostatní (e-mail, portály s koníčky a zábavou, diskuzní fóra, sociální sítě)

Samozřejmě, z našeho pohledu to není ideální, ale i to už je přeci jen krok navíc. Pokud se budete cítit na to, že zvládnete mít v hlavě více než dvě hesla, jen do toho. Přeci jen stejné heslo k e-mailu i sociálním sítím není nejlepší.

A pokud si nejste jisti, že si zapamatujete jedno, natož dvě hesla? Nuže dobrá, není to správně, ale napište si je. Uložte je ale poté někam, kde by jen tak někdo nehledal (do oblíbené knížky v knihovně, mezi sbírky známek a podobné).

Poslední věcí jsou takzvané bezpečnostní otázky – nějaké internetové stránky nabízejí možnost, že při zapomenutí hesla můžete zvolit otázku a odpověď, která vás poté pustí ke změně hesla. Například jde o vaše jméno za svobodna, jméno mazlíčka nebo oblíbenou barvu. Vyvarujte se tomu, přeci jen to jsou věci, které se dají lehce zjistit (ze sociálních sítí, z dokumentů, které máte doma, nebo výzdoby bytu).

Stahování příloh a souborů

Píše vám někdo koho neznáte e-mail, který zní velmi zajímavě? Je v e-mailu zmíněno, že více informací je v příloze mailu, a po stažení se dozvíte víc? Nebo je v mailu odkaz na nějakou internetovou stránku a vybízejí Vás, abyste na něj klikli?

Ano i to je s největší pravděpodobností podvod. V příloze mohou být soubory, které se po kliknutí sami nainstalují a posléze z vašeho počítače mohou krást data, nebo jej jinak využívat. To samé platí i u odkazu v e-mailu.

Pokud neočekáváte nějakou zprávu s přílohou, tak ji primárně neotevírejte. A nejde jen o e-maily, kde neznáte toho, kdo vám jej poslal. V dnešní době je již také snadné zaslat zprávu tak, aby to vypadalo, že Vám píše někdo známý – může to ale být podvodník.

Platí tedy to, co u ostatních bodů. Neotvírejte vše, nevěřte všemu. Buďte si jistí, na co klikáte a jaké informace čtete.

Pozor na to, s kým si píšete

Ozval se vám po dlouhých letech Váš kamarád? Napsal vám někdo úplně cizí s tím, že máte stejné koníčky a chtěl by se seznámit? Nebo jde o kontakt skrze seznamku? Buďte opatrní, to vám nikdy neublíží.

Pravda je totiž taková, že nikdy nevíte, kdo sedí na druhé straně za počítačem. Samotné psaní si s někým jiným samozřejmě nijak škodlivé není, ale zpozorněte ve chvíli, kdy by po vás najednou bylo požadováno v podstatě cokoliv - peníze, informace o adrese (nebo čemkoliv, co vám není příjemné), ale také abyste něco udělali – kliknuli na odkaz, stáhli si nějakou přílohu, a nebo se osobně sešli – nedej bože u vás doma.

Samozřejmě na ani jednom z toho nemusí být závadného vůbec nic, ale jak jsme již psali – opatrnost vám neublíží.

O tom, jak se správně na internetu chovat by se dalo rozepisovat dále a dále. Pro někoho jsme určitě něco důležitého opomněli, nebo nedostatečně popsali. Někdo jiný naopak řekne, že jsme o něčem psali až příliš do hloubky a že to pro lidi, kteří nemají internet příliš „pod kůží“, může být příliš složité. Obojí je samozřejmě pravdou, a rozhodně nechceme tvrdit, že něco takového nenastalo.

I proto bychom rádi na závěr připojili odkaz na Národní úřad o kybernetické bezpečnosti, který se problematice pohybu a bezpečnosti na internetu věnuje rozsáhleji, a jakožto státnímu orgánu mu lze důvěřovat. Takže pro ty, kteří se chtějí dozvědět více, je to naprosto ideální a můžeme to jen doporučit. Opatrnosti přeci jen, není nikdy dost.

https://osveta.nukib.gov.cz/course/view.php?id=140

Další související články na našem webu:

Práce s internetem

Bezpečnost a ochrana elektronických zařízení

Autor: Mgr. Kristýna Černická Hájková, Bc. Filip Černický