Zdravotní prohlídky řidičů motorových vozidel

V České republice platí, že každý řidič amatér usedající za řídítka motocyklu či volant osobního automobilu je povinen podrobit se pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení uvedeného věku, starší osoby pak každé dva roky. Daleko přísnější režim je nastaven pro šoféry, kteří mohou jezdit tzv. pod modrými majáky, řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu (a u nichž je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě) nebo pracují jako učitelé autoškol. Všichni tito řidiči jsou povinni úspěšně projít před zahájením výkonu činnosti vstupní lékařskou prohlídkou. Další pravidelné lékařské prohlídky jsou pak povinni absolvovat do dovršení 50 let věku každé dva roky a následně každoročně. A pozor. Tento přísnější režim platí i pro všechny držitele řidičského oprávnění skupiny C1, C, D1 a D, pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidel. Vždy. I v případě, že budou jezdit ryze pro osobní účely.

Co následuje v případě, že vyšetřený řidič není zdravotně způsobilý či je způsobilý s podmínkou?

Po provedení pravidelné lékařské prohlídky vydá posuzující lékař řidiči posudek o zdravotní způsobilosti. Ten musí mít písemnou formu. Je-li šofér zdravotně způsobilý s podmínkou nebo zdravotně nezpůsobilý, je lékař povinen tuto skutečnost oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého bydliště nebo místa studia posuzované osoby. Je třeba připomenout, že posuzující lékař může na základě výsledku lékařské prohlídky v odůvodněných případech určit vyšetřované osobě termín další pravidelné lékařské prohlídky kratší, než jsou výše uvedené lhůty. Také je oprávněn nařídit před vydáním posudku provedení potřebného odborného vyšetření. Často se řidiči ptají, kdo vlastně hradí náklady spojené s lékařskou prohlídkou. U osob v pracovně-právním vztahu je to zaměstnavatel, v ostatních případech hradí náklady posuzované osoby.

Při posuzování zdravotního stavu řidičů se lékaři řídí vyhláškou č. 277/2004 Sb. (vyhláška o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel - https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-277). Ta stanoví dostatečně jasně a podrobně kritéria pro provádění hodnocení zdravotního stavu šoférů. Je tak jen na praktickém lékaři, jak posoudí zdravotní způsobilost posuzované osoby. Posuzující lékař může požádat o vyjádření i některého ze svých kolegů specialistů. Příslušnému správnímu úřadu může též navrhnout doporučit omezení platnosti řidičského oprávnění za využití některého z tzv. harmonizačních kódů (https://www.mdcr.cz/Dokumenty/Silnicni-doprava/Ridicske-prukazy,Autoskoly/Harmonizovane-kody-a-narodni-kody-uvadene-v-RP). To umožní řidičům seniorům zachovat potřebnou mobilitu, kdy si např. mohou zajet do města k lékaři či na nákup, a také potřebnou kvalitu sociálního života. Samozřejmě s ohledem na zajištění potřebné míry jejich bezpečné účasti v silničním provozu.

Jak je to vlastně s povinností vozit s sebou posudek o zdravotní způsobilosti k řízení vozidel při cestách do zahraničí?

Z příslušných mezinárodních úmluv vyplývá, že při cestě do zahraničí by neměla být platnost řidičského průkazu podmiňována předložením posudku o zdravotní způsobilosti k řízení vozidel. Nicméně především při cestách mimo Evropskou unii se vyskytují případy, kdy policisté při silniční kontrole tento doklad vyžadují. Řidičům jedoucím mimo EU tak doporučuji, aby u sebe měli originální lékařský posudek doplněný o jeho ověřený úřední překlad vyhotovený nejlépe v angličtině. Obecně pak pro naše občany platí, že nastanou-li v zahraničí jakékoliv problémy, bude nejlépe obrátit se s prosbou o radu či pomoc na příslušný zastupitelský úřad České republiky.

Řada států EU28 je na řidiče amatéry přísnější

V České republice se čas od času rozpoutá diskuze, zda není pro řidiče v seniorském věku nastaven příliš přísný metr. Provádění pravidelných lékařských prohlídek u starších osob je namístě. Pravděpodobnost, že mohou trpět některou z výše uvedených nebezpečných chorob, je vyšší než u řidičů mladých či ve středním věku. Ostatně v řadě států Evropské unie mají pro řidiče amatéry nastaven daleko náročnější režim.

Jak je to ve vybraných státech EU (řidiči osobních aut – amatéři)

• Estonsko – lékařská prohlídka do 65 let každých 10 let, nad 65 let každých 5 let
• Maďarsko – lékařská prohlídka do 40 let každých 10 let, do 60 let každých 5 let, do 70 let věku každé 3 roky a nad 70 let každé 2 roky
• Itálie – lékařské prohlídka do 50 let věku každých 10 let, do 70 let každých 5 let a nad 70 let každé 3 roky
• Litva – do 55 let věku každých 10 let, od 56 do 70 let každých 5 let, do 80 let každé 2 roky, u osob starších každý rok
• Lotyšsko – do 65 let každých 10 let, nad 65 let každé 3 roky
• Lucembursko – při dosažení věku 50, 60 a 70 let. U starších osob každé 3 roky, od 80 let věku každoročně
• Španělsko – požadují lékařské i dopravně psychologické vyšetření u osob do 65 let věku každých 10 let, u starších každých 5 let

Zbývá doplnit, jakému nebezpečí se vystavuje řidič, který u sebe nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti. Pokud řidič pravidelnou prohlídku neabsolvoval, bude jeho případ vždy projednáván ve správním řízení. Výše pokuty bude od 5 do 10 tisíc korun a současně bude vysloven zákaz řízení motorových vozidel na 6 měsíců až jeden rok. Trestné body se ovšem nepřidělí. Bude-li se naopak jednat o případ, kdy řidič při silniční kontrole pouze nemá platný doklad u sebe, hrozí mu pokuta do výše 2 tisíc korun. Pokud by byl případ projednáván ve správním řízení, peněžitý trest bude v rozmezí od 1 500 do 2 500 korun.

Vliv medikamentů na bezpečnost silničního provozu

O tom, že drogy do silničního provozu nepatří, dnes pochybuje již málokdo. Daleko méně se však hovoří o tom, že i řada léků na předpis či dokonce volně prodejných může být pro řidiče riziková. Přitom projekt SARTRE 4, jehož se v letech 2010-2011 zúčastnilo více než 21 tisíc respondentů v 18 evropských státech a Izraeli, dospěl k závěru, že 5 až 10 procent z nich přiznává užívání léků, jež negativně ovlivňují řidičské schopnosti. Ani výsledky projektu DRUID, v jehož rámci došlo ve 13 zemích u 50 000 šoférů k odběru vzorku krve či slin za účelem následné analýzy na přítomnost alkoholu, návykových látek či nebezpečných medikamentů, nebyly nijak optimistické. U 4,02 procenta řidičů byly v těle prokázány zakázané návykové látky či nebezpečné medikamenty, v pětině případů ve vzájemné kombinaci či společně s alkoholem. Výsledky máme i z České republiky. Specialisté Centra dopravního výzkumu, v. v. i., v letech 2008 a 2009 odebrali 2 039 vzorků slin řidičů, z nichž 108 – tedy 5,3 procenta - bylo pozitivních. Nacházelo se v nich 83 zakázaných látek a dále pak 55 látek, které sice nejsou zakázány, ale negativně ovlivňují schopnost bezpečně řídit motorová vozidla.

Nakolik jsou léky nebezpečné?

Řada léků je pro řidiče nebezpečná. Negativně ovlivňují jejich pozornost, schopnost koncentrace, motoriku a koordinaci pohybů, kvalitu zrakového vnímání, zpomalují reakce, navozují spavost či naopak pocity vnitřního napětí nebo dokonce agresivitu, nejednou i pocity zmatenosti či závrati. Nejednou může být zrádná vzájemná kombinace zdánlivě neškodných preparátů či léků s alkoholem. Šoféři si často neuvědomují, že negativní účinek léčiv může přetrvávat mnoho hodin po jejich podání. Průzkum provedený odborníky z francouzské Université Victor Segalen v Bordeaux u zhruba 72 500 řidičů, kteří při nehodě utrpěli zranění, prokázal, že nebezpečné medikamenty se podepisují na vzniku každé 30. dopravní nehody. Francouzi dělí léky podle jejich možného dopadu na bezpečnost silničního provozu do čtyř kategorií:

• na ty, které nemají na bezpečnost žádný měřitelný vliv,
• léky vyžadující opatrnost a pečlivé přečtení příbalového letáku, neboť mohou zvýšit riziko zavinění nehody až o 14 %,
• přípravky vyžadující vysokou pozornost, řidiči by měli jejich užívání konzultovat s lékařem či lékárníkem, neboť zvyšují riziko zavinění nehody až o 30 %,
• konečně pak medikamenty, jež nesmějí řidiči užívat vůbec. Při jejich užití narůstá riziko vzniku zaviněné nehody až o 86 %.

Léky, které jsou pro řidiče prokazatelně nebezpečné

Z hlediska bezpečnosti silničního provozu jsou rizikové především léky, jejichž používání je třeba konzultovat s lékařem či lékárníkem. Spadá sem široká škála skupin medikamentů, jejichž potenciál přispět ke vzniku nehody je opravdu vysoký:

• antiepileptika (léky k zabránění vzniku epileptických záchvatů) zvyšují riziko účasti na nehodě o 41 %,
• psychoanaleptika (látky stimulující centrální nervový systém) o 31 %,
• psycholeptika (látky tlumící centrální nervový systém) o 27 %,
• další léky na léčbu nervového systému (vč. léků používaných při léčbě závislosti na alkoholu či opiátech) 46 %,
• léky na léčbu diabetu o 20 %,
• antiparkinsonika (k tlumení projevů Parkinsonovy choroby) o 15 %,
• léky používané při léčbě hypertenze o 7 %,
• antihistaminika (léky proti alergii) o 5 %,
• analgetika (léky k tlumení bolesti) o 4 %.

Další rizikové léky zmiňuje i Světová zdravotnická organizace. Zopiclone (přípravek na léčbu potíží se spánkem) může zvýšit riziko vzniku smrtelné nehody až o 160 %. Řada přípravků zvyšuje i riziko vzniku nehod spojených se zraněním. Například antiastmatika o 31 %, antidepresiva o 35 % a peniciliny o 12 %.

Jak poznat, že lék může být pro řidiče nebezpečný?

Motoristé by měli v případě sebemenších pochybností konzultovat vhodnost používání i volně prodejných léků s lékárníkem. Pokud je lék na předpis, rozhodně by měli příslušného lékaře upozornit na to, že usedají za volant. V každém případě se vyplatí pročíst si příbalový leták. Rizikové mohou být i některé volně prodávané přípravky proti kašli, bolesti či kapky do očí. Pokud by šofér prokazatelně způsobil nehodu pod vlivem léku, u něhož je v příbalovém letáku uvedeno upozornění na možné negativní účinky na řízení vozidel, musí počítat s tím, že k tomu bude při vyšetřování nehody přihlédnuto.

Bohužel ty tam jsou doby, kdy byl na krabičkách rizikových medikamentů umístěn varovný trojúhelníček. To francouzští řidiči jsou na tom o poznání lépe. Na první pohled poznají, nakolik je pro ně léčebný přípravek nebezpečný. Na obalu léků, jejichž negativní vliv na řízení vozidel není měřitelný, se nenachází žádný symbol. Přípravky vyžadující opatrnost a pečlivé přečtení příbalového letáku jsou označeny žlutým trojúhelníčkem se symbolem automobilu a nápisem Niveau 1. Vhodnosti používání léků označených oranžovým trojúhelníčkem s nápisem Niveau 2 je třeba věnovat velkou pozornost a jejich případné užívání je vždy nutné konzultovat s lékařem či lékárníkem. Léky označené červeným trojúhelníčkem s nápisem Niveau 3 nesmějí řidiči užívat nikdy.

            Symboly používané ve Francii na obalech léků rizikových pro řidiče

Před lety bývaly v České republice rizikové léky na obalu označovány varovným trojúhelníčkem. Motoristé tak byli účinně varováni před užitím preparátu, který mohl negativně ovlivnit jejich kondici k řízení vozidla. Nezbývá než si povzdechnout nad tím, že zatímco tato praxe u nás byla opuštěna, Francouzi ji zavedli jako jeden z kroků ke snižování závažné dopravní nehodovosti.

Zdroj: Platforma Vize 0, z.ú.