Zadýchávání může mít vážnou příčinu. Jak nic nepodcenit?

Zdánlivý nedostatek kyslíku, pocit, že neustále nemůžeme popadnout dech, otravné zakašlání doprovázející každý hlubší nádech nebo výdech a samozřejmě také vytrvalý dráždivý kašel – to vše lze souhrnně označit za dušnost. Jestliže se příznaky dušnosti objevují bez zjevné příčiny a neodezní ani po třech týdnech (tím jsme vyloučili rýmu), může se jednat o závažné onemocnění. Alergie by byla ještě tou veselejší variantou, dušnost je však příznakem mnoha život ohrožujících stavů, mezi něž patří například srdeční selhání, neléčitelná plicní fibróza nebo zákeřná rakovina plic.

Rakovina plic se týká i průdušek

Za širokým pojmem „rakovina plic“ se skrývá jeden ze dvou druhů zhoubných nádorů, které se nachází buď přímo v plicích, nebo v průduškách. Ke vzniku rakoviny obecně řečeno dochází v důsledku genetických mutací, které uvnitř buněk spouští především jedovaté látky, jež dýcháme, nejčastěji cigaretový kouř.

Jelikož kouření zůstává hlavní příčinou vzniku rakoviny plic v Česku, byl spuštěn Program časného záchytu karcinomu plic. „Na světě existuje pouze několik dalších zemí, které obdobný program mají,“ objasňuje přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., proč je Česká republika v přístupu ke svým kuřákům unikátní. „V rámci něj se snažíme identifikovat pacienty s časným stádiem rakoviny, ve kterém mají největší šanci na kompletní vyléčení.“ Typický kuřák, jenž v posledních dvaceti letech pravidelně spotřeboval krabičku cigaret denně – takzvaný balíčkorok, má díky programu nárok na bezplatné sledování. Detaily o programu najdete na www.prevenceproplice.cz

Díky jednoduchým vyšetřením v rámci programu dokáží lékaři rozpoznat rakovinu už v jejím zárodku. Je ale potřeba nečekat na příznaky, mezi něž patří i dušnost, které se naopak většinou projevují až u pokročilého onemocnění. K dušnosti se může přidat také silný kašel, který i po dvou až třech týdnech zůstává beze změny, nebo dokonce nabírá na intenzitě. Mezi další potíže typické pro rakovinu spadá únava nebo ztráta chuti k jídlu a hubnutí. I při těchto nespecifických obtížích lékaři doporučují, aby jste je navštívili.

V opačném případě hrozí, že případná rakovina pokročí do dalších stádií, kdy už bude léčba obtížnější, i když naštěstí stále účinnější, jak potvrzuje i docent Milan Sova: „Pro pacienty, u kterých se nepodaří zachytit rakovinu včas, se onemocnění stává chronickým problémem. Pozitivní je, že v posledních letech došlo k průlomu v inovativních způsobech cílené léčby, díky níž dokážeme pacientům, kteří by před sebou dříve měli pouze pár měsíců života, prodloužit život i o několik let.“  

Další plicní onemocnění

Druhá dobrá zpráva? Dušnost a kašel nemusí hned signalizovat smrtelné onemocnění. Pokud vynecháme nachlazení a chřipku, projevuje se tak i zápal plic. Ačkoli se tato nemoc může výrazně zkomplikovat u starších pacientů s dalšími chorobami, většina případů se za použití antibiotik vyřeší během jednoho týdne. Situaci nicméně komplikuje fakt, že stejné příznaky signalizují i mnohá další onemocnění, například chronickou obstrukční plicní nemoc, známou pod zkratkou CHOPN. Ta se dále projevuje vykašláváním hlenu, což sice není tak zlé jako vykašlávání krve u rakoviny, přesto i toto onemocnění vede k výraznému snížení kvality života a k dalším komplikacím.

Vzdáleně podobným onemocněním je astma – i zde můžeme očekávat kašel a dušnost, avšak tentokrát se k nim přidává ještě sípání, a to poněkud překvapivě především při výdechu. Stejně jako CHOPN se astma nedá vyléčit, ale správné léky ho dokážou dostat pod kontrolu. O poznání horší vyhlídky má pacient, u něhož došlo k plicní fibróze, tedy ke zjizvení plicní tkání. Takto poškozené plíce nedokážou dostatečně zásobit tělo kyslíkem, což se srdce snaží kompenzovat zvýšeným tlakem, který ovšem ve výsledku vede k srdečnímu selhání.

Co ještě způsobuje dušnost?

Stav, kdy srdce z nějakého důvodu nedokáže uspokojit nároky organismu na čerstvě okysličenou krev, nazýváme srdečním selháním. Také u tohoto onemocnění můžeme pozorovat dušnost, aniž bychom vykonávali těžkou práci. Zajímavé je, že srdeční selhání může nejen způsobit problémy s dýcháním, ale samo může být těmito problémy způsobeno, jako u nemocí popsaných výše v článku. Proto je nutné podstoupit vyšetření již při prvním podezření, tedy dříve, než se pacient dostane do bludného kruhu postupného selhávání orgánů. 

Závěrem stojí za zmínku také takzvaná psychogenní dušnost. U ní se lékařům leckdy nepodaří najít pravou příčinu. Plíce i srdce vychází ze všech vyšetření jako naprosto zdravé, přesto pacienta trápí stavy, během kterých se obává o holý život, jelikož se nemůže nadechnout. Na vině může v takovém případě být psychika, to však nečiní problém o nic méně závažným. Vhodná léčba ve spojení s terapií si však v mnoha případech dokáže poradit i s tímto oříškem.

Zbytečnému utrpení lze předcházet

Dušnost je zdravotní potíž, která sahá od drobného zakašlání až po pocit úplného dušení. Ačkoli se může jednat o příznak běžných nemocí, vyloučit smrtelná onemocnění dokáže jedině oborník. Obzvláště lidé v rizikové skupině, tedy aktivní i bývalí kuřáci nad 55 let, kteří mají na kontě dvacet a více balíčkorů, by neměli tyto projevy házet za hlavu. Jedině díky včasnému záchytu lze nasadit léčbu a předejít zbytečným komplikacím – tedy i úmrtím – spojeným s rakovinou plic.

Autor: Michal Večeřa, ADDICTS PR