Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích se opět otevřely
Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, se proměnil na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Areál Automatických mlýnů se zpřístupnil i díky dotační podpoře Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) ve výši přesahující 358 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Nově je možné si prohlédnout silo a parter. Veřejnost se také může těšit na koncerty, divadelní představení a další kulturní a společenské akce.
Zdroj: MMR ČR
Automatické mlýny zahajují novou etapu svého fungování. V roce 2014 byly prohlášeny Národní kulturní památkou. V roce 2016 areál ve veřejném prodeji koupili manželé Smetanovi, kteří následně založili Nadaci Automatické mlýny za účelem jejich obnovy a využití pro kulturní a společenské účely.
„Když jsem se byl na Automatické mlýny podívat v únoru, ještě se v areálu proháněly bagry. Teď se na stejném místě setkávají místní i návštěvníci z širokého okolí. Narazíte tu na lidi každého věku. Do národní kulturní památky, která je jednou z prvotin architekta Josefa Gočára, se investovalo přes 900 milionů korun. Těší mě, že projekt podpořilo také Ministerstvo pro místní rozvoj,” řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Na obnovu přispěl evropský fond prostřednictvím integrovaných výzev ITI Hradecko-pardubické aglomerace z IROP, které se zaměřují na ochranu a revitalizaci kulturních památek. Mlýny se tak staly jedním z ikonických projektů integrovaného přístupu v rozvoji regionů.
Pod hlavičkou Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových s příspěvkem z evropského fondu ve výši přes 197 milionů korun byly vybudovány veřejné prostory vstupního parku a vnitřního náměstí (piazzetty) i multifunkční objekt sila, kde návštěvníci najdou pobočku Turistického informačního centra města Pardubic. Bývalá hlavní mlýnská budova je nově sídlem krajské sbírkotvorné Gočárovy galerie, která dříve nesla název Východočeská galerie v Pardubicích.
„Automatické mlýny jsou nově kulturním a společenským středobodem východních Čech. A to jediné bylo od začátku naším cílem, aby mlýny ožily, byl v nich celodenní provoz, a proměnily se tak v pulzující městskou čtvrť, kam může přijít každý,” říká Lukáš Smetana, architekt a majitel Automatických mlýnů.
Gočárovo obilné silo
Poprvé v historii se veřejnosti otevřelo Gočárovo obilné silo. „Nejvyšší patro sila nabízí impozantní výhledy na Pardubice a okolí, a to včetně zámku, historického centra, Kunětické hory a za dobrých podmínek je vidět i Sněžka,” popisuje Smetana a dodává: „Kdo chce ale raději zůstat nohama na zemi, může se podívat do dvanácti obilných betonových násypek, kde se budou konat kulturní a společenské akce, konference a výstavy.”
Od slavnostního otevření Mlýnů uplynuly dva týdny a už zde bylo pořádáno několik loutkových představení pro nejmenší. S pravidelností také probíhají komentované prohlídky o historii a architektuře mlýnů. Zájemci mají také volný vstup na náměstí mlýnů – Piazzetta.
Další část mlýnského areálu
Město Pardubice vlastní v areálu část, která vznikla rekonstrukcí objektu bývalého skladu balené mouky. V přízemí sídlí GAMPA (Galerie města Pardubic) a nad ní se nachází polytechnické vzdělávací centrum Sféra, které nabízí netradiční formy vzdělání a propojuje vědu, moderní technologie a tradici regionálních řemesel. I na tuto část areálu přispěl evropský fond částkou 161 milionů korun prostřednictvím integrované výzvy ITI Hradecko-pardubické aglomerace z IROP.
Druhá etapa přestavby
Začátkem příštího roku čeká Automatické mlýny druhá etapa přestavby. V areálu vyrostou nové bytové a komerční objekty – s jejich dokončením se počítá v roce 2026. Cílem je uzavřít areál z východní strany a vytvořit tak plnohodnotnou městskou čtvrť s občanskou vybaveností.
Tato rozsáhlá obnova významné stavby architekta Josefa Gočára oživuje kulturní dědictví a přináší nový rozměr městu Pardubice. Návštěvníci z řad široké veřejnosti, žáků i studentů všech úrovní škol, odborníků na architekturu a historii se mohou těšit na genia loci výjimečné průmyslové památky.
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR