Svatý Štěpán, svátek starší než samotné Vánoce

Jakýsi počátek tohoto svátku sahá až do starověkého Říma. Zde se totiž v tuto dobu slavily takzvané „saturnálie“ čili oslavy na počest boha Saturna, kdy otroci získali svobodu na týden a mohli se bavit i se svými pány. S příchodem křesťanství však nastala změna.

Kdo byl svatý Štěpán

A komu že to vděčíme za den volna navíc? Štěpán byl prvním křesťanským mučedníkem, jehož za názory, pomoc apoštolům a kázání křesťanství soudili a nakonec také popravili jako rouhače proti judaismu. O jeho životě se můžeme dočíst jen okrajově, a to pouze v Páté knize Nového zákona - Skutky apoštolů. Jiný dobový pramen se, bohužel, nezachoval.

Svatý Štěpán je odedávna považován za mimořádně významného světce. Jeho svátek začali křesťané slavit ihned poté, co zemřel, a tedy ještě dříve, než se začaly slavit Vánoce. Avšak, aby se vyjádřilo těsné spojení Ježíše a jeho prvního mučedníka, byl svátek svatého Štěpána, nesoucí v sobě některé prvky oslav spojených s původními saturnáliemi, stanoven na den po slavnosti Narození Páně.

Na Štěpána není pána

Tradice spojené s 26. prosincem jsou tedy založeny na historických a kulturních základech. V našich končinách bývalo služebnictvo v tento den odměňováno za svou celoroční práci a mohlo svobodně odejít do nové služby. Proto se říká: „Na Štěpána není pána“.  A slavilo se.

Koleda, koleda, Štěpáne

K  nejtradičnějším dochovaným zvyklostem patří především koledování za zpěvu vánočních písní, jež pravděpodobně vychází z očekávání odměn nebo darů služebným od panstva; o koledu pak nebýval ochuzen ani dobytek nebo koně. V některých vesnicích se potom udržela tradice štěpánských tanečních zábav či divadelních představení. A konečně z kulinářského šuplíku na nás vykukují tradiční recepty na kachnu s červeným zelím a houskovým knedlíkem anebo mladou husičku s bílým zelím a chlupatým knedlíkem.

Ačkoli se tradice v různých regionech liší, společným prvkem zůstává myšlenka radosti a veselení s přáteli. 

Autor: redakce PROPRARODIČE