Starobní důchod

Lidé mají možnost pokračovat v zaměstnání nebo podnikání a o důchod nežádat. Díky tomu mohou později získat vyšší důchod. Stejně tak je možné pokračovat v zaměstnání nebo podnikání a zároveň si podat žádost o důchod. Datum, od kterého chtějí důchod přiznat, si zvolí sami. Nemusí to být přesně den dosažení důchodového věku.

Důchodový věk

Důchodový věk lidí, kteří se narodili v roce 1972 a později, je 65 let a je pro muže i ženy stejný. Důchodový věk lidí narozených v roce 1971 a dříve může být nižší a závisí na datu narození a u žen také na počtu vychovaných dětí.

Kromě důchodového věku je třeba mít také 35 let důchodového pojištění, existují však situace, kdy lze získat starobní důchod i bez 35 let důchodového pojištění, a to:

• minimálně 30 let důchodového pojištění získaných zaměstnáním, jako OSVČ nebo zaplacením dobrovolného důchodového pojištění; to znamená, že do těchto 30 let se nepočítají náhradní doby důchodového pojištění; v takovém případě lze odejít do důchodu  v době dosažení důchodového věku;
• minimálně 20 let důchodového pojištění získaných výdělečnou činností nebo zaplacením dobrovolného důchodového pojištění nebo i náhradními dobami pojištění; v tomto případě lze odejít do důchodu o 5 let později, než je důchodový věk muže stejného data narození
• minimálně 15 let důchodového pojištění získaných zaměstnáním, jako OSVČ nebo zaplacením dobrovolného důchodového pojištění; to znamená, že se nepočítají náhradní doby důchodového pojištění, tehdy lze odejít do důchodu o 5 let později než je důchodový věk muže stejného data narození.
• dosažení věku 65 let, uznaná invalidita prvního, druhého nebo třetího stupně a získaná potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod;
• dosažení věku 65 let, uznaná invalidita prvního, druhého nebo třetího stupně následkem pracovního úrazu.

Kdy podat žádost o starobní důchod

Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před datem, od kterého chce žadatel důchod přiznat. Později je to možné kdykoliv. Žádost o důchod je možné podat i zpětně. V takovém případě lze důchod doplatit maximálně 5 let zpětně ode dne podání žádosti.

Potřebné doklady

• platný doklad totožnosti – občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu,
• doklady o době studia (pokud v minulosti nebyly  do evidence ČSSZ dodány) – potvrzení školy o délce studia, výuční list, maturitní vysvědčení nebo vysvědčení z jednotlivých ročníků, vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, výkaz o studiu, diplom a podobně,
• doklady o době vojenské služby (pokud v minulosti nebyly  do evidence ČSSZ dodány) – vojenská knížka nebo potvrzení Správního archivu Armády České republiky.

V případě zasílání důchodu na bankovní účet je nutné vyplnit formulář Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice –majitel účtu nebo Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky)v České republice (k nalezení na ePortálu ČSSZ nebo v tištěné podobě na okresní správě sociálního zabezpečení). Formulář musí být potvrzený bankou žadatele o důchod.

Další doklady, které si může ČSSZ vyžádat

• doklady potvrzující výchovu či péči o děti – rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. doklady o osvojení nebo o svěření dítěte do péče (pokud si ČSSZ nemůže údaje sama ověřit v systému evidence obyvatel),
• doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách, které ČSSZ nemá ve své evidenci (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby a jiné).

Práce při pobírání starobního důchodu

Při pobírání starobního důchodu mohou lidé pracovat či podnikat bez jakéhokoliv omezení! Pokud je z této výdělečné činnosti odváděno pojistné na důchodové pojištění, je možné vždy po 360 dnech požádat o zvýšení důchodu. Písemnou žádost je třeba zaslat ČSSZ nebo podat prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení. Lze použít formulář  (na ePortálu ČSSZ).

Výše starobního důchodu

Výši důchodu ovlivňuje získaná celková délka důchodového pojištění a také výše příjmů z výdělečné činnosti získaných od roku 1986. U zaměstnanců se započítávají hrubé výdělky, u podnikajících osob (OSVČ) roční vyměřovací základy.

Základní výměra stejná pro všechny důchody činí v současné době 3 900 Kč měsíčně (od 1. 1. 2023 činí 4 040 Kč měsíčně). Procentní výměra je však u každého jiná a je závislá na délce získaných let důchodového pojištění a dosahovaných výdělcích.

Výdělky za předcházející roky se při výpočtu důchodu přepočítají tak, aby se co nejvíce přiblížily současným hodnotám. Částka přiznaného důchodu se bude zvyšovat při pravidelné nebo mimořádné valorizaci.

Pro orientační výpočet starobního důchodu lze použít informativní důchodovou aplikaci na ePortálu ČSSZ nebo důchodovou kalkulačku na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Přesný výpočet důchodu provádí Česká správa sociálního zabezpečení až na základě oficiálně podané žádosti o důchod a všech potřebných podkladů. Jednou za kalendářní rok je možné ČSSZ požádat o informativníosobní list důchodového pojištění. Tak si lze snadno ověřit, jaké doklady o dobách důchodového pojištění má ČSSZ ve své evidenci.

Dokumenty potřebné pro výpočet důchodu je možné do evidence ČSSZ doplnit jak v předstihu, tak i kdykoliv po podání žádosti o důchod. Další informace k dokládánídob důchodového pojištění jsou uvedeny na internetových stránkách ČSSZ.

Doba důchodového pojištění

Do této doby se započítává zejména:

• výdělečná činnost (zaměstnání či podnikání), ze které je odvedeno pojistné na sociální zabezpečení,
• doba, po kterou jste si platili dobrovolné důchodové pojištění,
• tzv. náhradní doby pojištění (přestože za ně není odváděno pojistné, podle zákona se zcela nebo částečně započítávají).

Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel; OSVČ (podnikatel) si pojistné si platí sám.

Náhradní doba důchodového pojištění 

Tato doba se vztahuje k určité životní situaci, kdy osoba nevydělává (není zaměstnanec ani OSVČ), ale přitom se tato doba započítá jako doba důchodového pojištění (ve většině případů ovšem za podmínky získání aspoň 1 roku doby pojištění z výdělečné činnosti v jiných obdobích).

Některé z těchto období se počítají v celém rozsahu a některé jen částečně.

Náhradní doby pojištění, které se počítají v celém rozsahu, jsou zejména:

• péče o dítě do věku 4 let,
• základní vojenská služba,
• péče o osobu se zdravotním postižením, která byla uznána závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV, popř. o osobu se zdravotním postižením mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I až IV.

Náhradní doby pojištění, které se počítají jen částečně, jsou zejména evidence na úřadu práce, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a doba studia získaná do roku 2009.  

Do doby důchodového pojištění se nezapočítávají činnosti, z nichž se neodvádí pojistné:

• pokud sjednaný i skutečný měsíční příjem z pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nedosahuje 3 500 Kč (od ledna 2023 nedosahuje 4 000 Kč),
• pokud výdělek z dohody o provedení práce nepřesahuje 10 000 Kč měsíčně.

Pokud není člověk zaměstnán, není OSVČ, ani není v situaci, která by byla náhradní dobou důchodového pojištění, může si platit dobrovolné důchodové pojištění.

Výchovné

Od ledna 2023 je ke starobním důchodům nově zavedeno tzv. výchovné. Jde o příspěvek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě, který se stane součástí důchodu. Dostane ho ke starobnímu důchodu jeden z rodičů, který o dítě pečoval v největším rozsahu. O výchovné žádáte současně s žádostí o přiznání starobního nebo předčasného starobního důchodu.

Předčasný starobní důchod

Před dosažením důchodového věku lze odejít do tzv. předčasného starobního důchodu, podmínkou ale je, že člověk musí mít takový počet let důchodového pojištění jako při odchodu do řádného starobního důchodu. Po přiznání předčasného starobního důchodu nelze již později získat řádný starobní důchod.

Pokud je důchodový věk nižší než 63 let, do předčasného důchodu lze odejít nejdříve tři roky před dosažením důchodového věku.

Pokud je důchodový věk 63 let a vyšší, lze do předčasného důchodu odejít nejdříve v 60 letech.

Odchod do předčasného starobního důchodu přináší dvě omezení:

1. Předčasný starobní důchod se krátí, osoba tedy dostane méně peněz, než kdyby šla do řádného starobního důchodu. Toto krácení je trvalé. O kolik peněz méně osoba dostane, záleží na tom, o kolik dní dříve před dosažením důchodového věku do důchodu odešla.
   • 360 dní a méně krátí se o 0,9 % výpočtového základu za každých započatých 90 kalendářních dnů
   • 361 až 720 dní krátí se o 1,2 % výpočtového základu za každých započatých 90 kalendářních dnů
   • 721 a více dní krátí se o 1,5 % výpočtového základu za každých započatých 90 kalendářních dnů
2. I v předčasném starobním důchodu je možnost si přivydělat, ale do dosažení důchodového věku lze dělat jen takové činnosti, které nepodléhají odvodům na důchodové pojištění (např. dohoda o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně, dohoda o pracovní činnosti s výdělkem nižším než 3 500 Kč měsíčně, resp. od ledna 2023 nižším než 4 000 Kč měsíčně). Při normální výdělečné činnosti by výplata předčasného starobního důchodu nenáležela a vznikl by tak přeplatek, který by se musel vrátit. Pokud tedy před dosažením důchodového věku začne člověk pracovat, musí to oznámit ČSSZ.

Pracovat či podnikat bez jakéhokoliv omezení lze ode dne dosažení důchodového věku.

Žádost o předčasný starobní důchod

Žádost o předčasný starobní důchod lze podat nejdříve 4 měsíce před datem, od kterého chce člověk důchod přiznat. Předčasný starobní důchod však nemůže být přiznán zpětně, ale nejdříve od data podání žádosti. O vhodném datu přiznání je vhodně se poradit na okresní správě sociálního zabezpečení, protože u krácení může hrát roli i pouhý jeden den.

Při podání žádosti o předčasný starobní důchod se předkládají stejné doklady, jaké jsou uvedeny u žádosti o starobní důchod, to znamená hlavně doklad totožnosti (občanský průkaz nebo pas) a další dokumenty nutné k doložení případné chybějící doby důchodového pojištění či výchovu dětí.

Výše předčasného starobního důchodu se také skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná jako u řádného starobního důchodu. Procentní výměra se počítá stejně jako u řádného starobního důchodu z  výdělků a odpracovaných let a navíc se krátí za dobu, o kterou jde člověk do důchodu dříve.

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení