Senioři a cholesterol
Cholesterol je sice pro lidský organismus nepostradatelný, má ale své limity. Pokud je totiž jeho hladina v krvi vysoká, nesvědčí to srdci ani cévám. Proto je důležité pravidelně sledovat jeho hladinu v krvi a při jejím zvýšení přijmout režimová opatření.
Zdroj: freepik.com
Udržení správné hladiny cholesterolu v krvi je velmi důležité pro zdraví člověka. A v seniorském věku to platí dvojnásob. „Zvýšená hladina cholesterolu signalizuje možnost ohrožení zdraví seniorů srdečně-cévním onemocněním, ať už je to rozvoj aterosklerózy (neboli ukládání tukových plátů uvnitř cév), která může způsobit ischemickou chorobu srdeční, infarkt myokardu, mozkovou mrtvici nebo třeba ischemickou chorobu dolních končetin,“ upozorňuje RNDr. Pavel Suchánek, nutriční terapeut, který se právě cholesterolem a jeho vlivem na zdraví člověka dlouhodobě zabývá v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny.
Jaké by měly být hodnoty?
Proto by se měla hladina cholesterolu v krvi kontrolovat při pravidelných prohlídkách. Nejde však jen o celkovou hladinu cholesterolu, která by neměla přesáhnout hodnotu 5 mmol/l. „Důležitý je ale také poměr mezi celkovým, LDL cholesterolem, tedy tím tak zvaně špatným, a HDL cholesterolem, tedy tím tak zvaně hodným. Hodnota LDL cholesterolu by se měla pohybovat kolem 3 mmol/l a nižší, hodnota HDL cholesterolu by u mužů měla být vyšší než 1,1 a u žen vyšší než 1,2 mmol/l. Není proto rozumné se orientovat pouze podle celkové hladiny, ale vždy by měl lékař přihlédnout ke všem těmto hodnotám,“ říká Pavel Suchánek a dodává, že v současné době lékaři sledují ještě tak zvaný Aterogenní index, který bývá odvozený z koncentrace celkového a HDL cholesterolu. Čím vyšší tento index je, tím bývá i vyšší riziko vzniku aterosklerózy. Vyšší hladina cholesterolu bývá navíc často spojena s obezitou či s cukrovkou, souvisí také s onemocněním zvaným metabolický syndrom, při němž se mimo jiné zvyšuje riziko infarktu.
Co dělat při vyšším cholesterolu
Pokud se objeví zvýšená hodnota cholesterolu, je vhodné začít používat nefarmakologické postupy. „Ty zahrnují především dietu. Není ovšem myšleno dietu redukční, ale spíše jde o celkové složení stravy. V takovém případě je vhodnější používat například rostlinné oleje, třeba řepkový, nezapomínat na tuky z mořských ryb, omezit nebo výrazně snížit zejména konzumaci sádla, tučného masa, uzenin, cukrovinek s polevami, které obsahují tak zvané částečně ztužené tuky, a také omezit jednoduché cukry. Je zároveň dobré si hlídat celkový energetický příjem, aby se nezvyšovala hmotnost, což by mohlo vést k obezitě, zvyšování nitrobřišního neboli viscerálního tuku. Zásadní je omezení nebo nejlépe naprosté vynechání konzumace alkoholu. Jídelníček by měl být proto co nejvíce pestrý, zapomínat nesmíme ani na bílkoviny, v jídelníčku by neměl například chybět tvaroh. Jeho výhodou je, že se z něho dá připravit řada chutných a zdraví prospěšných pomazánek, které zároveň zasytí. A neméně důležitá je i pohybová aktivita, která zvyšuje HDL cholesterol, který zjednodušeně řečeno čistí cévy. Pohybová aktivita navíc výrazným způsobem zlepšuje psychický stav člověka, zvyšuje kardio-respirační fitnes, to v praxi znamená lepší funkce plic i srdce, cévy si tak lépe uchovávají svoji pružnost, což je také velmi důležité,“ uvádí Pavel Suchánek.
Autor: Jana Pištěková
Článek vyšel v měsíčníku Doba seniorů 08/2024, vydavatel RS ČR