První svátek vánoční připomíná narození Ježíše Krista

Tradice oslav 25. prosince pochází již z dob starých Slovanů,  kteří v tento den oslavovali příchod slunovratu. Svátek začátku prodlužování dnů nazývaly jako „Yule“. Původní význam slavností se však od té doby výrazně proměnil.

Pro křesťany je narození Ježíšovo, tedy první svátek vánoční, nejdůležitějším vánočním dnem. O Spasitelově zrození se píše hned ve dvou evangeliích. Matoušovo vypráví o mudrcích a darech, které přinesli; Lukášovo potom o dítěti položeném do jeslí a o pastýřích, jenž se mu po andělské výzvě přišli poklonit.

V minulosti probíhal tento den ve znamení klidu, odpočinku a zamýšlení se nad příchodem Mesiáše. Chodilo se maximálně do kostela, většinou však lidé zůstávali doma v kruhu své rodiny a ani návštěvy nebyly v na Boží hod obvyklé.

Dle některých pramenů došlo odpočívání tak daleko, že lidé vůbec nepracovali. Mnohde to bylo dokonce zakázané, a to až do té míry, že vyhasl-li v domácnosti oheň, nesměl se znovu rozdělat. Pak nezbývalo než zalézt po peřinu a přečkat do rána anebo alespoň do půlnoci.

Tradiční pokrmem, spojeným s Božím hodem, byla pečená husa nebo kachna s knedlíkem a zelím. A také tady platil „zákaz práce“, takže se nádobí nechávalo na stole. Sklízelo a umývalo se až druhý den.

A jak je to s Božím hodem dnes?

Pravdou je, že z dob minulých nám toho mnoho, co se tradic Božího hodu týká, nezůstalo. Ba právě naopak. Většina z nás nezůstává doma, ale chodí na návštěvy, v rodinách bývá zvykem zvát se na oběd a často se pokračuje s nadílkou a rozbalováním dárků. A díváme se na pohádky. Co přetrvalo, jsou návštěvy kostelů, především bohoslužeb, trocha toho rozjímání a opeřenec na talíři (pokud nedojídáme kapra ze štědrovečerní večeře).  

K tomuto významnému dni váže několik pranostik

Znáte některou z nich?

Mráz na boží narození, zima udrží se bez proměny.

Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.

Padá-li na Boží hod vánoční sníh, obilí bude hodně na polích.

Podle pranostik se předpovídalo i počasí. Podle toho, jak bylo ve dnech od Božího hodu do Tří králů, odvozovalo se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku - každý den tak znamenal jeden měsíc.

Zajímavost na konec

Víte, co znamená slovo „hod“?

V první chvíli člověka napadne, že se pojí se slovem „hodovat“ – jíst. Skutečnost se však taková, že spíše udává nějaký časový úsek – hodinu, rok. Od praslovanštiny, kde toto slovo znamenalo čas či časový úsek, se význam postupně posunul k významu „svátek“; v českém jazyce potom značí určitou chvíli.

Jak prožíváte Boží hod vánoční vy? Rozjímáte, odpočíváte, chodíte na návštěvy? Jaké tradice dodržujete?

Autor: redakce PROPRARODIČE