Podzimní zahrada v barvách listů, plodů i posledních květů

Nejdéle vydrží listy trvalek a plody okrasných dřevin

Zahradu zdobí poslední květy největších otužilců chryzantém (Dendranthema).

  Dokvétají chryzantémy

Výraznými se pak stávají trvalky okrasné listem dlužicha (Heuchera), zběhovec plazivý (Ajuga reptans ´Atropurpurea´), kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum), badan (Bergenia), čemeřice (Helleborus), čistec (Stachys), šalvěj (Salvia), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus).

Můžeme se potěšit podzimní vizáží okrasných jabloní, jeřábů, hlohyní, skalníků anebo méně známými keři, jako jsou například krásnoplodky se zářivě fialovými bobulemi. Zaujmou také nápadné dlouhé lusky dřezovce nebo dlouhé válcovité tobolky katalpy, které jsou zvláště nápadné až po opadu listů.

Plody opadavých cesmín vydrží na keřích dlouho do zimy. Jsou vhodné také pro řez. Při výsadbě pamatujeme na to, že se jedná o dvoudomé dřeviny a tak kromě samičí musíme pořídit i samčí rostlinu (Ilex verticillata Apollo).  

Co s listím v podzimní zahradě

Podzimní listí je nejen okrasou zahrady, ale po jeho opadu nastoluje stále se opakující rébus – co s ním a kam s ním. Suché listí je jednak nepříjemným odpad, ale na druhou stranu i důležitá surovina. A na nás je, abychom ji správně využili.

Spadané listí škodí trávníku. S jednotlivými listy měkčích dřevin si poradí žížaly, které je stáhnou do svých chodbiček a zpracují. Větší vrstva však pod sněhem slehne a nezapraví se do půdy. Trávník, ale i náročnější jemné trvalky pak udusí.

V listech bohužel přezimují i některé choroby a škůdci. Patří k nim černá skvrnitost růží, antraknózy (ořešáku) či známá klíněnka v listech jírovců. Listy proto zkompostujeme, patogeny se tak zničí. Nebo necháme ke kompostování odvézt jako bioodpad.

Listím můžeme chránit vypuštěná mělká jezírka nebo nádoby před přímým účinkem mrazu a světla.

• Listí můžeme s výhodou použít i pro mulčování kořenů dřevin choulostivých na mráz nebo s ním zakrýt záhony některých trvalek a hajniček.

Vrstvu listí na zimu lehce zatížíme chvojím, aby je vítr nerozfoukal. U stálezelených trvalek můžeme přikrýt zem pod listy a nechat zelené listy vyčnívat ven. Týká se to například áronu italského, stálezelených čemeřic nebo škornic.

• Listím obvykle nekryjeme ani skalničky a vřesovištní rostliny, které potřebují čerstvý vzduch, aby nepodlehly plísním. Volíme lehké přikrytí chvojím.

Na přikrytí teplomilných cibulovin a trav je výhodné použít pomalu tlející suché listy dubů nebo buků případně slámu. Nahrnuté listy potom přikryjeme igelitovou fólií, aby zem zůstala suchá a nedocházelo ke hnití.

• Máme-li k dispozici listí dubů nebo buků či jehlice jehličnanů, můžeme je nechat zetlít samostatně mimo regulérní kompost. Listovka vzniklá jejich tlením je velice ceněná především pro kultivaci náročnějších rostlin – zahradních i pokojových a zcela může nahradit rašelinu.

Foto: Pavel Sekerka  

Rubrika vzniká ve spolupráci s časopisem Zahrádkář (www.izahradkar.cz).