PF: Záhada dvou písmen

Novoročenky či takzvaná péefka, obvykle papírové kartičky, pohlednice, případně e-mailové zprávy, ale i ty vyrobené z keramiky nebo dřeva, vyjadřují přání všeho nejlepšího v nadcházejícím roce. Známé jsou též pod názvem novoročenky a posílají se zpravidla koncem stávajícího roku, avšak někdo je posílá ještě v období Adventu, čímž připojuje také přání šťastných a veselých Vánoc.

Představa posílání krátkých novoročních vzkazů není zdaleka novinkou, své kořeny má v antickém Římě, kde si lidé vyměňovali přání k novému roku. Tato tradice se postupně rozvíjela a přenesla do různých kultur a zemí.

Ve středověké Anglii bylo zvykem posílat si kromě dopisů s přáním štěstí na nadcházející rok také drobné dárky. V Německu zase lidé podepisovali krátká novoroční přání třemi křížky, což symbolizovalo křesťanskou víru.

V Českých zemích mají přání do nového roku poměrně bohatou tradici, jež sahá až do 15. století. Tehdy šlo ale spíše o jakousi formu prosby. Lidé z nižší vrstvy společnosti jimi žádali vrchnost, na níž záviselo jejich živobytí, o dar. K žádost pak často připojovali verše. Zvyk posílání přání se brzy ujal ve všech sociálních rovinách. K jeho rozšíření výrazně přispěl  Karel Chotek.

Hrabě z Chotkova a Vojnína, jenž zasílal vlastnoručně malovaná blahopřání jako omluvu rodinám, které nestihl navštívit, začal na kartičky v polovině 19. století připisovat formulku  pour féliciter, později zkrácenou na PF. Zkratka se původně používala na papírových přáních k nejrůznějším příležitostem, s novým rokem byla spojena až později.

Písmena PF představují zkratku z francouzského pour féliciter - „pro štěstí’. Celé slovní spojení se užívá jen zřídka, rozšířená je spíše zkratka. A právě tím, že se píše na novoročenky, se většina lidí domnívá, že jde o něco jako „šťastný nový rok“.

S nástupem digitální éry se způsob posílání novoročenek změnil. Klasické pohlednice či přání bývají mladší generací nahrazovány elektronickými zprávami, SMSkami, ale i vtipnými obrázky, GIFy, a dalšími multimediální prvky. Myšlenka péefka přesto zůstává stále živá.

Ve dvou písmenech se skrývá tradice, která překročila hranice času i prostoru. Stala se součástí našeho kulturního dědictví a zvykem propojujícím lidi po celém světě.  

Pro zajímavost:

K nejstarším tuzemským novoročenkám patří mince vyražená v pražské mincovně. Vznikla za vlády císaře Rudolfa II. a je na ní německý text: „ZVM NEVEN IAHR 1606“. V češtině to znamená „K NOVÉMU ROKU 1606“.