Pěstování na dosah ruky: Vyvýšený záhon šetří záda i vláhu

Variant, jak přizpůsobit vzhled a výšku záhonu vlastní představě, je mnoho. Někomu stačí dvacet centimetrů, jiný vysévá nebo vysazuje rostliny osmdesát centimetrů nebo metr nad úrovní terénu. Takové nejvíc ocení lidé s bolavými zády nebo starší generace. Pěstitel má půdu a plodiny na dosah ruky.  

Záda a ohýbání šetří i ty záhonky, které jsou jen mírně přizvednuté nad terénem pozemku. Navíc obvodová konstrukce bez ohledu na výšku brání splavování dešťové vody do okolí, a tak šetří vláhu pro plodiny, bylinky či okrasnou výsadbu ve vyvýšeném záhoně.

Ceny vyvýšených záhonů se však mohou dost lišit v závislosti na použití klasického nebo moderního materiálu. Může stát až několik tisíc korun. Ocel odolnou povětrnostním podmínkám – tzv. corten – si oblíbili zahradní architekti. Ale záhon se dá dobře postavit i levněji ze smrkového řeziva, které však vydrží jen několik let.

  Vyvýšení svědčí i bylinkám  

Záhony v permakulturní zahradě

Vyvýšené záhony mohou být opravdu hodně variabilní, což dokazují především zahrádkáři hospodařící na svých permakulturních zahradách. Na nich se běžně setkáte s přírodními vyvýšenými záhony, na jejichž výrobu se nepoužívají žádné obvodové konstrukce. Jsou ovšem vyrobeny z různých přírodních hmot, které tvoří jádro, na kterém je navýšena zemina určená pro pěstování zeleniny.

  Také takto lze vyvýšit pěstební plochu nad úroveň terénu  

V jádru se tak může vyskytovat kámen, kmeny stromů, drobné větve, částečně pak třeba posečená tráva a jiné organické hmoty, které vznikají při údržbě zahrady. Zatímco kámen vytvoří stabilní jádro, které nepodléhá rozkladu, ostatní materiály postupným rozkladem do půdy uvolňují živiny, které pak využijí pěstované rostliny jako přirozené hnojivo.

• Velké kusy dřeva a kmeny dokážou ve své struktuře zadržovat vodu, která pak hraje důležitou roli především v létě, kdy upravuje mikroklima záhonů.
• Aby se omezilo odpařování vody z půdy, bývají tyto přírodně pojaté záhony zamulčovány slámou, tenkou vrstvou posečené trávy nebo štěpkou.

  Vyvýšený záhon inspirovaný hrůbkováním  

Záhony s obvodovou konstrukcí

V okrasných či formálních bylinkových i zeleninových zahradách se často uplatňují záhony s obvodovou konstrukcí. Na její stavbu se nejčastěji používá řezivo. Nižší pořizovací náklady smrkového dřeva jsou vykoupeny nízkou životností.

  Vyvýšené zeleninové záhony jsou zajímavé na pohled, mohou být i nízké  

Oblíbené je také borové, bukové nebo dubové dřevo, které si s agresivním půdním prostředím poradí mnohem lépe. Pokud budete chtít životnost dřeva podstatně prodloužit, lze v místech, kde dochází ke kontaktu půdy a dřeva instalovat nopovou fólii používanou na základové zdivo. Pro tvorbu vyvýšených záhonů se často používají také stavební materiály, dobrou práci odvede kámen nebo cihly.

  Smrková nebo lépe dubová bočnice záhonu brzy splyne s okolím  

Tip pro pěstitele

Jestliže máte v plánu pěstování plodin náročných na dusík, můžete při zakládání vyvýšených záhonů uložit na jejich dno posečenou trávu, listí nebo jiné zahradní hmoty, raději se však vyvarujte kuchyňských zbytků.

Vrstvu organického materiálu pak překryjte zahradní zeminou. Po skončení sezony obě vrstvy zpracujte rýčem, aby se promíchaly. Tímto způsobem do půdy dodáte důležitou organickou hmotu a živiny pro náročné plodiny.

Foto a autor: Lucie Peukertová ( zdroj: izahradkar.cz)