Pernštejnský kostel z bílého mramoru je opravený, rodová hrobka je ale prázdná
Slavnostní žehnání zahájilo oslavy dokončení významné revitalizace kostela Povýšení Sv. Kříže v Doubravníku, kde se nacházejí hrobky pánů z Pernštejna a Mitrovských z Nemyšle, posledních majitelů hradu Pernštejn. Žehnání provedl a mši celebroval emeritní brněnský biskup Vojtěch Cikrle, který potom spolu s hejtmanem Jihomoravského kraje Janem Grulichem a starostkou Doubravníka Barborou Šenkyříkovou zasadili u kostela pamětní dub. Pozdrav do Doubravníku poslal i Pardubický kraj.
Kostel v Doubravníku (zdroj: Pardubický kraj)
„S Doubravníkem nás spojují právě Pernštejnové a jejich rodová historie. Tento slavný rod přesídlil na konci 15. století z Moravy do východních Čech a novým sídlem Viléma z Pernštejna se staly Pardubice. Právě ty jsou spolu s hradem Pernštejn s tímto rodem nejčastěji spojovány. V kostele v Doubravníku, v sousedství hradu Pernštejn, byli pochováni Vilém z Pernštejna, jeho syn Jan a další členové rodu. Jejich hrobka byla ale vypleněna švédskou armádou v roce 1645 a zůstaly zde pouze náhrobky. Jsem rád, že se této významné slavnosti v Doubravníku mohl zúčastnit jako vyslanec Pardubického kraje a města Pardubic historik Jiří Kotyk, který za nás k pernštejnským náhrobkům v presbytáři kostela položil při této příležitosti květiny,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.
Právě majitelé místního panství, Pernštejnové, se v první polovině 16. století rozhodli na místě bývalého kláštera ze 13. století postavit monumentální kostel s rodinnou hrobkou. Nedlouho po smrti Viléma z Pernštejna, který měl k místu výjimečný vztah a byl zde pohřben v původním kostele, zemřel i jeho mladší syn Vojtěch, který spočinul v hrobce v Pardubicích. K velké stavbě v Doubravníku pak přistoupil až Vilémův starší syn Jan, který se v té době stal nejbohatším velmožem v českých zemích. Nechal zbourat většinu klášterního areálu a začal stavbu zcela nového kostela, který měl vyjadřovat jeho společenské postavení. Pozval si k tomu i italské mistry, kteří měli zkušenosti s renesančními formami. Práce se však vlekly vinou nastalých finančních potíží Jana z Pernštejna a jeho synů a na čas se úplně zastavily. Projekt se posléze upravoval a zjednodušoval a místo Italů přišli domácí řemeslníci s tradičnějšími formami než Vlaši. Dokončení kostela se nakonec nedožil ani Jan, ani jeho tři synové. Byl vysvěcen až v roce 1583. Později kostel prošel i barokními a novogotickými úpravami.
V letech 2020–2023 se kostel dočkal celkové rekonstrukce. Římskokatolické farnosti Doubravník se podařilo obnovit historicky cennou památku díky dotaci z operačního programu na ochranu kulturního dědictví. Rekonstrukce zahrnovala jak opravu vnějších, tak i vnitřních prostor chrámu. Celkové náklady na obnovu dosáhly 47 milionů korun.
Kostel Povýšení Sv. Kříže v Doubravníku je dodnes v mnohém unikátní. Podobně jako u hradu Pernštejn byl na jeho stavbu použitý nedvědický mramor, který připomíná slavný mramor kararský. Je to jediná sakrální stavba na území České republiky a celé střední Evropy vystavěná z bílého mramoru. V lodi se nachází k pilíři přimknutá mramorová kazatelna, jejíž čtyřboký reliéf zdobí vyobrazení čtyř evangelistů s jejich atributy; na konzole je štítek s kamenickou značkou a letopočtem 1541. Pro svou kulturně historickou hodnotu je kostel s farou od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.
Doubravník a bílý mramor
Zdroj i fota: Pardubický kraj
