Jak vypadá Ježíšek
Mám na mysli toho, který nosí o Vánocích dárky. V českých zemích to nikdo přesně neví a představy o tom se rodinu od rodiny značně liší. Jen v jednom jsou všichni zajedno. Není radno si s ním zahrávat, protože každý prohřešek na dobrém chování se významně projeví na bohatosti nadílky.

Zdroj: pixabay.com
Kromě našeho dost vážného Ježíška se na přelomu roku pohybuje na zemi i ve vzduchu spousta jiných bytostí, které mají, stejně jako on, pokud možno nepozorovaně, doručit dárky do domu. Nejvíce je Starých vousatých pánů.
Ve Velké Británii, v Americe a dalších anglosaských zemích přijíždí v saních tažených osmi jeleny rozesmátý Santa Claus, který je co do zevnějšku něco mezi Mikulášem a dědou Mrázem. Francouzský Pére Noel, rozpustilý děda celý v bílém a německý zrzavý Weihnachtsmann v dlouhém červeném plášti s kapucí přicházejí pěšky.
V Holandsku nosí dárky Mikuláš s mouřenínem nebo jejich konkurence - vánoční koník. Hned tři důstojní muži obcházejí ve Španělsku. Jsou to tři králové. Svátek mají sice až 6. ledna, ale nenechávají španělské děti zbytečně čekat a dárky jim dají už o Štědrém dni. Poté nasednou na velbloudy a zamíří na Kubu. Tam dorazí právě na tři krále.
K Finům přijíždí z polárního kruhu Joulupukki. Má bílé vousy a vysokou Červenou špičatou čepici. Nadělovat mu pomáhají vánoční skřítkové Joulutonttu (mají stejné čepičky jako on). Také malinký a přihrblý švédský Jultomten, obchází domy v doprovodu skřítků a pidimužíků. Norským dětem nosí dárky vánoční koza. Se značným zpožděním a o to větším halasem naděluje bělovousý, rudě oděný Děda Mráz, který spolu se Sněhurkou a Skomorochem projíždí v trojce, za veselého vyzvánění rolniček, ulicemi ruských měst.
Asi jedinou ženou dávající o vánocích dárky je italská Befana. Dost nevzhledná a dost stará čarodějnice. Trochu zlomyslná, ale jinak docela hodná.
Jsou ovšem i země, které nemají svou vlastní vánoční bytost (Japonsko, Thajsko, Kypr...). Zvou si tedy některou zahraniční (nejčastěji Santa Clause) nebo si dávají dárky navzájem.
Jak Ježíšek dává dárky
Ve Finsku podobně jako u nás.
Santa Claus se v noci z 24. na 25. prosince protáhne i se sáněmi komínem. Naplní připravené punčochy a v Anglii ještě ozdobí mladším dětem stromeček.
Francouzské děti shánějí co nejobjemnější pár bot. Pere Noel totiž nenaděluje do punčoch jako Santa Claus, ale do obuvi. Pro všechny tyto děti je dnem D pětadvacátý prosinec. Sotva se probudí, tak ještě v pyžamu běží ke krbu nebo vánočnímu stromku zjistit, zda jim ten jejich Ježíšek splnil přání.
Kubánské děti nachystají 5. ledna pod postel co největší krabice. Do nich dostanou od tří králů, co si zaslouží. Ty hodnější hračky, ti zlobiví objeví v krabici kámen
či velbloudí trus. V lepším případě ji najdou prázdnou.
Přibližně ve stejnou dobu poletuje nad italskými městečky a vesnicemi na koštěti poněkud nepořádná Befana a hází balíčky jen tak do komína.
Ve Švýcarsku mají malý stromek v každé místnosti. A tak se břichatý Monsieur Chalande při nadílce dost naběhá.
Tam, kde nemají Ježíška a předávají si dárky sami, mohou mít někdy pocit, že to, co dostali "není ono." Důkladní Japonci si proto zřídili speciální butiky, ve kterých jim dárky vymění. Delikátní situaci usnadňují i tamní společenské zvyky, kterénedovolují otvírat balíček v přítomnosti dárce.
Co Ježíše jí
O tom se zatím moc zjistit nepodařilo, i když má téměř ve všech svých podobách pěkně kulaté bříško. S jistotou se ví jenom to, že Santa Claus se při zdobení stromečku rád posiluje sklenkou anglické sherry a mátovými koláčky. To mu také anglické děti nachystají 24. prosince pod neozdobený stromek, než jdou spát.
V Americe nejspíš tajně pojídá ovocné koláče, které si sousedé a známí každoročně o vánocích navzájem posílají a které prý nikdo z nich nikdy nejí.
Vánoční skřítkové ve Finsku mají nejraději kaši. Jedí ji z malinkých talířků někde v šeru - ve stodole, v dřevníku, v sauně, na půdě... vánoční koník dává přednost mrkvi, jablku a cukru, koza si potrpí na křupavé zelí a čarodějnice Befana na velmi vybranou kuchyni.
Jestli holandský Mikuláš holduje také slivovici a fernetu jako ten český? Nevím. Jinde se o stravu svatého muže příliš nestarají. Soustřeďují se, jak je jim vlastní, hlavně na přípravu své slavnostní krmě.
Co jedí o Vánocích lidé
To se ví docela přesně. Finové servírují na bíle prostřeném, mnoha svíčkami osvětleném stole (koncem roku je ve Finsku téměř úplná polární noc) tradiční dušenou šunku a bramborové pyré, vánoční rýžovou kaši, do které je zamíchaná mandlička (kdo ji ve své porci nalezne, do roka se vdá nebo ožení), ovocnou polévku
a tuřín. Stejná jídla jedí na vánočních oslavách, které uspořádá pro své zaměstnance v restauraci (nikdy ne na pracovišti!) každý finský šéf.
Slavnostní menu na Kubě se skládá z dušených černých fazolí, vepřové kýty, rýže a smažených banánů.
V Latinské Americe mají Vánoce podobu velké show. Ti, kdo karnevaly, veselice s ohňostroji a střílením přežijí, zasednou k slavnostnímu rodinnému obědu, jehož hlavním chodem je pečený krocan.
Vánoce na Kypru obvykle začínají zvláštním rituálním zabíjením vepře (původ v římských Saturnáliích) a na venkově pečením Kristova chleba (druh bílého pečiva se sezamem).
Také ve Švédsku každoročně předznamenává Vánoce zabíjačka. Nezbytnou tradiční ozdobou vánočního stolu je vepřová hlava, která byla od pradávna považována za jídlo bohů. Dnešní Švédové dávají přednost šunce.
Pravoslavným srbským Vánocům předchází šestitýdenní půst, při kterém je dovoleno uždibovat sušené ovoce, ořechy a mandle, případně se dosytit fazolemi, rybou nebo paprikami plněnými rýží. Šestého ledna prostře hospodyně pod stůl slámu (připomíná jesličky) a připraví postní večeři. Sedmého ledna půst končí. Snídaně začíná lámáním Koláče.. Ten, kdo najde ve svém kousku zapečenou minci, bude mít celý rok mimořádné štěstí. Hospodář vytáhne rakiji, děti si pochutnávají na ovoci naloženém v průhledném cukrovém sirupu a hospodyně chystá bohatý oběd.
Američané zasedají ke slavnostnímu tabuli v poledne pětadvacátého prosince. Krocana s chlebovou nádivkou, brusinkovou omáčku, sladké brambory, bramborovou kaši a dýňový dort zapíjejí horkým vánočním punčem a domácím vaječnýmçnśm koňakem.
I v anglických rodinách jedí o Vánocích krocana (vánoční jídlo z něj udělal král Jakub 1.) Vrcholem večeře je vánoční pudink (připravuje se dva měsíce předem), který voní kombinací sušeného ovoce a brandy. Jako poslední přichází na řadu osvěžující kompot z lahodných karamelizovaných pomerančů.
Obdobou našich Vánoc jsou japonské oslavy Nového roku. Jejichž součástí je pojídání specialit. Jídel sice nepříliš nákladných, ale majících symbolický význam. Tak třeba černé fazole "mame" jedí Japonci jen proto, že "mame" znamená také zdraví, robustní. Prvnímu jídlu v Novém roce, k jehož přípravě se používá výhradně
voda načerpaná o novoroční půlnoci, předchází přípitek zvláštním druhem kořeněného sladkého rýžového vína. (Obrana před nemocemi). Jednou z nejznámějších specialit je suši. Vařená rýže obložená rybami a "poklady moře", polévaná pikantními omáčkami, upravovaná na talíři do neuvěřitelných výtvarných kompozic.
Ve Francii se schází široký okruh příbuzných a známých nad krocanem nadívanými kaštany, šampaňským a originálním dezertem Buche de Noel (vánoční poleno), který připomíná rozměrnou roládu plněnou hustou čokoládovou náplní, obalenou vrstvami krému. Nebo kávový či čokoládový koláč ozdobený kávovou a vanilkovou polevou. Je to pozůstatek pohanské oslavy zimního slunovratu, jejíž hlavní rekvizitou bylo obrovské poleno, které se házelo do ohně.
Jak si udělat Ježíška
Řekli vám, že Ježíšek není a Vánoce pro vás rázem ztratili hodně ze svého kouzla. Jsou k uzoufání stejné a ty poslední byly v tom každodenním spěchu pryč dřív, než jste se stačili začít těšit. Jste jen krok k tomu, abyste je začali vnímat jen jako honičku a nutné zlo a spolu se sousedy si říkat: Už aby to bylo za námi!?
Kde zůstalo tajemno, vaše těšení, hravost a sváteční pocit z dětských let? A kde je psáno, že i letos to musí být stejné?
"U evropských národů i národů jiných světadílů patří Vánoce k největším svátkům v roce. A v celém světě mají mnoho společného, ale také zvláštního," tvrdí PhDr. Václav Frolec.
Inspirujte se tedy vánočními zvyky ve světě. Udělejte si vlastní vánoční rituál. Potřebujete změnu! Abyste znovu pocítili, jak je to pěkné a milé dávat a dostávat, těšit se, mít a rozdávat radost, mít v duši blažený sváteční pocit, jíst vybraná jídla, dělat jen to, co se vám líbí, být okouzlující, tolerantní, milí, chápající....
Autor: čtenářka M.O., Kladno