Elektrokola, vozíky a jiná „vozítka" pro seniory

Jaká specifika ohledně bezpečnosti je potřeba brát v úvahu u řidičů v seniorském věku a u seniorů používajících elektrokola a další vozítka (např. snížená reakční doba, horší zrak a sluch, omezená pohyblivost)?

Ve srovnání s osobami ve středním věku senioři častěji jednají zbrkle, potřebují více času k provedení zamýšleného manévru a častěji opominou provést potřebný úkon. To bývá často na složitějších křižovatkách v době, kdy je silný provoz.

Řidič senior potřebuje více času na vyřešení náročnější řidičské situace. Volí pomalejší tempo jízdy, vše si důkladně promýšlí, na hlavní silnici vjíždí až v okamžiku, kdy má naprostou jistotu, že nemůže dojít ke vzniku rizikové situace. Pokud je však na něho tlačeno, aby jednal ve svižnějším tempu, může opomenout provést důležitý řidičský úkon (např. nezapne blinkr), na hlavní silnici vjede i přes přesvědčení, že provádí nebezpečný manévr.

Senioři si bývají vědomi svých omezení. Své slabiny kompenzují celoživotními zkušenostmi. Dodržují předpisy, jednají defenzívně, snaží se minimalizovat možná rizika. Jejich podíl na nehodách v důsledku nezvládnutí vozidla, nepřiměřené rychlosti jízdy, riskantního předjíždění či alkoholu za volantem je podprůměrný.

Raději jezdí v době, kdy je menší provoz, rovněž tak se snaží nevyjíždět v době, kdy panuje nepříznivé počasí či za snížené viditelnosti. Senioři raději než po dálnicích jezdí po paralelních pozemních komunikacích nižší kategorie. Je ovšem třeba dodat, že řidičská kondice seniorů je velmi individuální.

Rozhodně nelze všechny tzv. házet do jednoho pytle. Je celá řada řidičů ve věku nad 70 let, kteří suverénně drží tempo jízdy s výrazně mladšími šoféry a přitom jedou bezpečně a předvídavě.

Jaká elektrokola a vozítka jsou pro seniory nejvhodnější z hlediska bezpečnosti a komfortu (např. nízký nástup, stabilní konstrukce, snadné ovládání)?

Toto je velmi individuální. Záleží na konkrétních fyzických dispozicích příslušné osoby. Dobré je navštívit příslušnou prodejnu a tam vše důsledně vyzkoušet.

Existují speciální kurzy nebo školení pro seniory zaměřená na jízdu na těchto dopravních prostředcích? Pokud ano, kde je možné je absolvovat?

Taková školení se nepořádají. Na druhou stranu jedná se o jedno z probíraných témat na přednáškách pořádaných v rámci projektu Senior bez nehod hrazeného z fondu zábrany škod.

Jaké reflexní doplňky a oblečení jsou pro seniory – chodce, cyklisty i řidiče - nezbytné?

Na kole i na sobě mějte reflexní prvky a  přinejmenším za snížené viditelnosti zapněte osvětlení vpředu i vzadu. V dnešním hustém provozu na silnicích lze cyklistům doporučit, aby byli osvětleni i za bílého dne. Ideální je využití kvalitních ledkových blikaček, jejich pořízení vyjde na nižší stokoruny.

Chodec, který si neuvědomí, že mu nestačí pouze vidět přijíždějící vozidlo, ale musí být viděn hlavně on sám (v černém oblečení potmě opravdu chodec vidět není), je ve velkém nebezpečí.

Viditelnost lze zvýšit vhodnou barvou oblečení a doplňky z fluorescenčních a reflexních materiálů, které zvyšují světelný kontrast vůči pozadí a prodlužují tak vzdálenost, na jakou může řidič chodce nebo cyklistu zaznamenat. Fluorescenční materiály zvyšují viditelnost za denního světla a za soumraku, ve tmě však svou funkci ztrácejí.

Reflexní materiály pak odrážejí světlo v úzkém kuželu zpět ke zdroji, a to až na vzdálenost kolem 200 metrů. Výrazně zvyšují viditelnost za tmy a za snížené viditelnosti. Reflexní materiál je v noci vidět na 3x větší vzdálenost než bílé oblečení a více než na 10x větší vzdálenost než oblečení modré.

Při rychlosti 75 km/h potřebuje řidič nejméně 31 metrů (1,5 sekundy) na to, aby si uvědomil nebezpečí a odpovídajícím způsobem zareagoval.

Chodci mají od roku 2016 povinnost, pokud se pohybují mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Vhodné jsou reflexní pásky, které umístíme nad pravé zápěstí a nad pravý kotník. Podle zkušeností je potřebné využít reflexní prvky i v obci, aby řidiči dokázali na osoby pohybující se po komunikacích dostatečně včas zareagovat a došlo tak k zajištění jejich bezpečnosti.

Jaká pravidla silničního provozu musí senioři při užívání elektrokola a vozítek dodržovat (např. rychlostní limity, přednost v jízdě, povinná výbava)?

Jezdec na elektrokole je řidič nemotorového vozidla, konkrétně pak cyklista. Platí pro něj tedy stejná pravidla, která musí při jízdě dodržovat.

Pokud se jedná o vozíčkáře, vztahují se na ně všechna pravidla jako na chodce. Osoba pohybující se pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce. Nemůže-li užít chodník, smí užít pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky. Na tato pravidla musí být pamatováno i v případě, že se dané osoby pohybují po komunikacích přímo na vozíku, případně pokud s někým na vozíku jedou ať již jen na procházku, za nákupy či na výlet.

Existují statistiky ohledně nehod s účastí elektrokol a vozítek a seniorů? Pokud ano, kde je možné je najít?

Velmi kvalitní statistické údaje lze najít na webových stránkách provozovaných Centrem dopravního výzkumu, v. v. i. Obsahují údaje od roku 2011 do současnosti. Najdete je na https://nehody.cdv.cz/

Existují speciální parkovací místa pro elektrokola a vozítka?

Taková místa zatím neexistují.

Jaké jsou nejčastější problémy, se kterými se senioři při používání elektrokol a vozítek setkávají?

Odpovědi naleznete v předchozích bodech. Zde lze jen doplnit, že každý – a to nejen senior – musí zvolit takové technické parametry elektrokola či příslušného vozítka, které vyhoví jeho zdravotnímu stavu a fyzickým či mentálním dispozicím. A nejen to – při jízdě na nich se musí cítit skutečně příjemně a bezpečně.

Jaké dotace a podpůrné programy mohou senioři, kteří si chtějí pořídit elektrokolo nebo vozítko, využít?

Ohledně možnost získat nějaké podpůrné prostředky na pořízení a provoz dopravních prostředků pro osoby se zdravotním postižením řeší zákon č. 108/2006 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 505/2006. Mohu jen dodat, že mnoho zdravotně postižených občanů tyto právní normy nezná, zbytečně se tak ochuzují o možnost čerpat finance nejen na pořízení a provoz dopravních prostředků.

Elektrická kola, vozíky a podobné dopravní prostředky bezesporu pomáhají seniorům udržet si soběstačnost a aktivní život. Z odpovědí pana Budského však vyplývá, že je důležité, aby se s nimi dobře seznámili, používali je zodpovědně a s ohledem na svou bezpečnost i bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu.

Odpovědi na otázky redakce PROPRARODIČE zpracoval Roman Budský,
Platforma VIZE 0, 21. dubna 2024