Dušičky: Čas vzpomínek a útěchy
Dušičky, tradiční svátek vzpomínek na naše blízké, kteří již nejsou mezi námi, přinášejí pro pozůstalé emotivní období. Je to čas, kdy si připomínáme nejen ztrátu, ale také lásku a krásné chvíle, které jsme společně prožili. Jak říká ředitelka Hospice Sv. Jiří Alena Votavová: „Toto období je příležitostí uctít památku našich blízkých.“
Zdroj: Hospic Sv.Jiří, o.p.s./ canva.com
Pro truchlící je klíčové najít si způsob, jak své emoce zpracovat. Zapálení svíčky doma či na hrobě, modlitba nebo chvilka ticha může pomoci uctít památku zesnulých. „Rituály, které si sami vytvoříme, jako napsání dopisu nebo vytvoření koláže s oblíbenými vzpomínkami, mohou přinést útěchu a pocit blízkosti,“ dodává Votavová.
Mějme na paměti, že smutek je přirozenou součástí procesu truchlení. Sdílení pocitů s rodinou nebo přáteli, kteří procházejí obdobím ztráty, může poskytnout cennou podporu. „Láska k našim blízkým zůstává navždy, a to, co jsme s nimi prožili, nás formuje i nadále,“ říká ředitelka.
Jak lépe zvládnout období Dušiček
Existuje několik způsobů, jak si tuto dobu ulehčit:
- Vzpomínání a uctění památky: Zapalte svíčku nebo navštivte hrob, abyste měli prostor na vzpomínky a uctění života zesnulého.
- Vytvoření rituálu: Umožněte si vytvořit vlastní vzpomínkový rituál, jako je napsání dopisu, poslech oblíbené hudby nebo příprava oblíbeného jídla. Rituály hrají klíčovou roli v procesu truchlení. Pomáhají nám nejen uctít památku, ale také zpracovat naše pocity. Každý má právo na svůj vlastní rituál. Ať už je to zapálení svíčky, návštěva místa, které mělo pro vás oba zvláštní význam, nebo třeba výsadba stromu na památku, důležité je, aby to pro vás mělo smysl.
- Odpoutání a odpočinek: Dopřejte si čas na odpočinek a péči o sebe. Procházka v přírodě nebo meditace či modlitba může přinést klid.
- Sdílení pocitů: Mluvit o svých emocích s přáteli nebo rodinou vám může pomoci zmírnit smutek. Někdy přináší úlevu sdílení příběhů a vzpomínek.
- Hledání podpory: Zvažte účast na setkání pro pozůstalé nebo se obraťte na terapeuta, který vám může pomoci zpracovat vaše pocity.
- Pojmenování emocí: Je normální cítit smutek, úzkost nebo zlost. Dovolte si prožívat i tyto emoce, protože každý je zpracovává jinak.
- Připomenutí pozitivních vzpomínek: Zaměřte se na hezké chvíle, které jste se zesnulým prožili, a na to, co vám jejich život přinesl.
Pamatujte, že nejste sami. Každý prožívá ztrátu jinak a je důležité najít způsoby, které vám nejvíce vyhovují. Jak říká Alena Votavová: „Smutek je součástí našeho života, ale společně můžeme najít cestu, jak se s ním vyrovnat a uctít naše milované.“
Zdroj: Hospic Sv.Jiří, o.p.s.
