Dřevité liány pro malé i velké zahrady

Pro růst a podepření svého těla potřebují liány oporu. Tou mohou být jak neživé předměty (skály, zdi, pergoly, treláže) tak i jiné rostliny, především stromy. Většinou vytvářejí orgány (úponky, příčepivé kořeny), kterými si pomáhají k přichycení. Některým dřevitým liánám musíme k opoře pomoci vyvazováním. Tento způsob růstu je pro liány evolučně úspěšnou strategií a vyskytuje se napříč rody, čeleděmi, ale i podnebnými pásy.

Výhody pěstování lián

Pokud vlastníme menší zahradu, je efektivní využití prostoru klíčové. Ideální volbou jsou liány. Podobně jako stromy dodají zahradě vertikální rozměr a vlastně i nenahraditelný architektonický prvek. S jejich pomocí můžeme velmi jednoduše rozdělit či vymezit zahradní prostor. V relativně krátkém časovém horizontu zakryjeme nevzhledné ploty nebo zdi, vytvoříme kýžené soukromí či stinné závětrné místo. Kvetoucí druhy navíc přitahují motýly a další opylovače.

Liány pro menší zahrady

Následující dřeviny by dosahovaly značných rozměrů, pokud bychom je nechali volně růst. Oproti jiným dřevitým liánám je ale jednodušeji dokážeme udržet v kompaktním tvaru.

Aktinidie kolomikta (kiwi) – Actinidia kolomikta

Tento asijský druh dorůstá velikosti okolo 7 m. Můžeme ho však udržet podle pergoly i nižší. Samčí jedinci nás upoutají zeleno-bílo-růžově panašovanými listy, samičí rostliny jsou klasicky zelené. Pokud pěstujeme oba jedince, můžeme se těšit na drobné plody (skupina minikiwi). Tento druh je v rámci rodu nejotužilejší,  přesto je vděčný za chráněnou lokalitu.

Aktinidia kolomikta, typické zbarvení listu pro samčí jedince  

Révovník krátkostopečnatý – Ampelopsis brevipedunculata

Révovník je asijská bujně rostoucí dřevina, kterou ale např. na treláži můžeme udržet celkem v kompaktním tvaru. Čím však upoutá, jsou modré, často až tyrkysově zbarvené plody. Existuje i v listu barevný (bílorůžově panašovaný) kultivar ´Elegans´, který je však náročnější na lokalitu. Vyžaduje teplejší chráněné oblasti.

Plaménky – Clematis spp.

Velká skupina lián. Možná ještě příhodnější pro menší zahrady jsou tzv. botanické plaménky, jako je například plamének alpský (Clematis alpina) nebo plamének tangutský (Clematis tangutica). Na těchto zahradách lze samozřejmě pěstovat i velkokvěté hybridní plaménky a jejich kultivary, které patří oproti jiným dřevitým liánám stále mezi ty menší. Zmínit lze např. kultivar ´Purpurea Plena Elegans´. Všechny plaménky vyžadují oporu – treláž, slunnou a chráněnou lokalitu a v ideálním případě stín na kořeny. To lze řešit např. podsadbou nízkých rostlin. Plaménky patří do čeledi pryskyřníkovitých, proto je třeba brát v úvahu i jejich jedovatost.

Plaménky patří mezi prostorově nenáročné liány               Révovník krátkostopečnatý

Celastrus scandens

Americký druh, u kterého je nutné brát v patrnost jeho jedovatost. Zvláště pak u atraktivních plodů. Z pěstovaných druhů patří mezi ty nejnižší. Je zcela nenáročnou dřevinou, která zvládá u nás i vyšší polohy.

Zimolezy – Lonicera spp.

Popínavé druhy dokážou být na zahradách velmi vděčnými liánami. Opadavý zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum) má v květu několik barevně odlišných kultivarů. Dobře se mu daří na slunném stanovišti, ale může být napadán nevzhledným padlím. Zajímavým druhem je stálezelený zimolez Henryův (Lonicera henryi), který opět vyplňuje pomyslnou díru mezi stálezelenými liánami. Snáší polostín, ale potřebuje chráněnou lokalitu, protože je teplomilnější.

Vistárie – Wisteria spp.

Vděčné ovíjivé liány, které však na malých pergolách vyžadují pravidelný řez. Pokud dodržíme určité zásady, můžeme je udržet v kompaktním a bujně kvetoucím tvaru. Na pergoly volíme značně odolný materiál, protože jednoduché dřevěné a kovové konstrukce dokáže vistárie zkroutit či rozdrtit. Nejvíce se využívají kultivary vistárie čínské (Wisteria chinesis) a vistárie květnaté (Wisteria floribunda). V předjaří zkrátíme výhony zhruba na 10 cm, během vegetace, tedy asi od května do srpna, je zkracujeme o 1/3 délky.

Jesenec patří mezi ovíjivé liány          Zimolez potěší svými květy                    Vistárie - výrazná popínavka

Stálezelené druhy lián

Brslen Fortuneův – Euonymus fortunei

Stálezelených lián není ve středoevropských podmínkách nikdy dost. Druh existuje i v několika pestrolistých kultivarech. Patří mezi nenáročné rostliny, které snášejí i polostín. Oproti předchozím zmiňovaným, upřednostňuje jako oporu celistvou plochu (zídky, stěny budov, režné zdivo atp.).

Brslen Fortuneův existuje v několika pestrolistých kultivarech  

Mezi stálezelené popínavé rostliny patří rovněž známý Břečťan popínavý (Hedera helix) či výše zmíněný Zimolez Henryův (Lonicera henryi).

Autor i fota: Tomáš Vencálek (zdroj: izahradkar.cz)