Domácí péče pomáhá, ale hrozí její omezení
Na domácí zdravotní péči, kdy za námi domů přijede sestřička, si pomalu a rádi zvykáme. Je to výhra pro všechny – pacienti ani jejich rodiny nemusí zbytečně jezdit do nemocnice a systém veřejného pojištění, z něho se tato péče platí, ušetří. Zaslechli jsme ovšem obavy, že se tato oblíbená péče příští rok omezí, je to pravda? I na to se ptáme Ing. Ludmily Derner, která je členkou výkonného výboru Gremia manažerů agentur domácí péče, z.s.
Zdroj: AHC a.s.
Kde jsou vlastně počátky domácí zdravotní péče u nás?
V období první republiky podporoval myšlenku odborné ošetřovatelské péče v domácnosti Československý červený kříž, po druhé světové válce zastal tuto činnost oficiálně. Stát převzal odpovědnost za poskytování domácí péče od roku 1952. Pracovnicemi v obvodních zdravotních střediscích se od té doby staly geriatrické sestry. Plný rozvoj poskytování domácí zdravotní péče bych ale datovala po roce 1989.
Asi to není specifikum jen naší země. Jak tato služba funguje v jiných zemích Evropy?
V západní a severní Evropě je jedním ze základních pilířů zdravotní péče. Je také mnohem rozšířenější než u nás, využívá ji daleko větší počet pacientů. A vzhledem k dostupnosti a finanční nenáročnosti dochází k jejímu posilování. Já opravdu věřím, že u nás v Česku nepůjdeme proti tomuto logickému trendu.
Pro koho je tato péče určena? Seniory? Pro imobilní? Pro lidi propuštěné z nemocnice? Kdo rozhoduje o tom, kdo na ni má nárok?
Domácí zdravotní péči předepisuje praktický lékař, ambulantní specialista nebo ji mohou v nemocnice předepsat pacientovi, kterého propouštějí domů, to má platnost jen 14 dnů, poté domácí péči potvrzuje, chcete-li prodlužuje praktický lékař. Péče je určena jakémukoliv pacientovi, tedy od malých miminek až po seniory, chronicky nemocné, paliativní pacienty – naše sestřičky pečují o pacienty všech věkových kategorií. A pokud jste pojištěncem jakékoliv pojišťovny v ČR, máte tuto péči z veřejného pojištění plně hrazenu.
Pro vaši představu naše kvalifikované sestry pečují třeba o nejmenší děti na domácích dialýzách nebo plicních ventilacích, pečují o mladé lidi, kteří se díky tomu mohou dostat z nemocnice po zákroku dříve domů, pečují ale i chronické pacienty, kteří se léčí dlouhodobě a díky této péči mohou zůstat ve svém sociálním prostředí a odborná zdravotní pomoc přijde za nimi.
Říkáte, že je tato péče financovaná z veřejného pojištění. Stojí systém práce sestřičky v domácí péči více nebo méně výkony sestřičky vykonávající obdobnou práci v nemocnici?
Představte si třeba zdravotní úkon výměna permanentního močového katetru u mužů – jeden způsob je se objednat do urologické ambulance, sanitkou se nechat převézt, počkat pár minut až hodin na výkon a poté se opět nechat odvézt domů, někteří pacienti si nechávají zavolat i sanitku a jedou do nemocnice. Nebo je druhá možnost - ošetřující lékař předepíše domácí péči, zkušená speciálně proškolená sestra v předem daném čase dojede k pacientovi domů, provede výkon a odjíždí. Jak sami vidíte, činnost domácí péče tak znamená nejen prokazatelně menší zátěž zdravotního systému a státního rozpočtu, ale i splnění přání většiny lidí a jejich rodin.
Takže když nejede pacient do nemocnice, jede sestra k němu. Kdo ji tuto cestu hradí?
Doprava zdravotní sestry je jedna ze dvou součástí úhrady předepsaného úkonu od pojišťoven a má svá pravidla. Problematické jsou samozřejmě dlouhé cesty do odlehlých oblastí, kde „projetý čas“ sestřičky platí agentura domácí péče.
A teď hrozí, že by nebylo dost peněz na výjezdy sester za klienty do vzdálenějších míst?
V návrhu rozpočtu na rok 2025 došlo ke snížení objemu peněz na domácí péči, například se do úhrad vůbec nepromítá inflace. Náklady na zdravotnický materiál, na mzdy a dopravu nebudou kvůli tomuto rozhodnutí dostatečně pokryty z úhrad ze zdravotního pojištění. Neumím si představit další růst a rozšiřování domácí péče, pokud budou úhrady sníženy. Neumím si vlastně ani představit další fungování v nezměněné podobě, pokud to skončí „nedohodou“ a pojišťovny budou nadále trvat na svém návrhu pro příští rok.
Jak si tedy vysvětlujete návrh, že na domácí péči bude v příštím roce reálně méně peněz?
Upřímně tomu nerozumím. České zdravotnictví má rozpočet 500 miliard korun, na domácí péči jdou z toho jen necelé 4 miliardy, to je nevýznamné číslo. Má ovšem zásadní dopad na propustnost nemocnic, minimalizaci nosokomiálních onemocnění a potřeby opětovné hospitalizace, což jsou negativní dopady, které vedou k utrácení rozpočtu ve zdravotnictví a navíc je můžeme minimalizovat větším posílením a podporou právě domácí péče.
Když je nějaké pobočka či agentura domácí péče v soukromých rukou, proč tuto péči nemohou vlastníci dotovat ze svých jiných zisků?
A jaké jiné zisky máte namysli? Poskytovatelé či agentury domácích péčí jsou financovány na základě vykázaných výkonů jednotlivých zdravotních sester – výkonů, které předepsal lékař, sestra jej vykonala a řádně zdokumentovala a které se vykázaly na pojišťovnu.
Zaznamenala jste obavy o budoucnost mezi vašimi sestrami či klienty? Jak na ně reagujete?
Obavy máme velké. Zatím hrozí nedohoda, což znamená vážné ohrožení dalšího rozvoje domácí péče a ohrožení její dostupnosti. Například nebudeme tolik pomáhat nemocnicím v přebírání pacientů a ti tedy zůstanou na „dražších lůžkách“. Snižováním úhrad je v přímém rozporu s tím, co dosud odpovědní politici prohlašovali, v rozporu s účelem probíhající restrukturalizace zdravotní péče u nás. Začínají se obávat naše obětavé sestry i pacienti, pro jejichž kvalitu života má domácí péče nesmírný význam.
Obavy z omezení domácí péče má také sestřička Vlasta. Více na videu ZDE.
Autor: Sestřička. CZ s. r. o.
