Betlémy patří k Vánocům
Mají nejen u nás staletou tradici. Ve vánočním čase krášlí betlémy nejeden kostel a někde jsou dokonce k vidění po celý rok. Na jejich prohlídku se totiž můžete vydat do některého z muzeí betlémů.
Proboštův betlém, zdroj: RADA SENIORŮ ČR
Ve východních Čechách v Třebechovickém muzeu betlémů je k vidění celodřevěný Proboštův betlém, národní kulturní památka. Je sedm metrů dlouhý a přes dva metry vysoký. Váží přes jednu tunu a jeho výroba trvala přes čtyřicet let. Tento skvost mezi betlémy je poskládán z dvou tisíc vyřezávaných dílů a z tři sta jednasedmdesáti figurek, z nichž se jednapadesát pohybuje při práci a dalších sto dvacet jezdí na pohyblivých pásech. Ústředním motivem betléma jsou jesličky se svatou rodinou, před kterou se klaní pastýři. Najdeme zde i výjevy ze života obyčejných lidí a řemeslníků, které jejich autor čerpal ze svého okolí. Na terasách tohoto betlému jsou zobrazeny scénky biblických výjevů jako například Zvěstování panně Marii, ukřižování Ježíše Krista i jeho Nanebevstoupení. V popředí celého betlému jsou umístěny dvě postavičky, chlapec a děvče, které drží cínové misky. Ty měly všem, kteří si přijdou tuto řezbářskou krásu prohlédnout, taktně připomenout vhození drobné mince za možnost toto dílo vidět. Je starý více než 100 let a jeho autoři byli tři Josefové, a tak díky šikovnosti Josefa Probošta, Josefa Frimla a Josefa Kapuciána mohou zájemci na východ od Hradce Králové, v Třebechovicích pod Orebem, zažít nezapomenutelný zážitek při prohlídce jejich díla. Josef Probošt byl povozník, ale jeho snem bylo vytvořit betlém, na který by se přijel podívat i císař pán. První jesličky vyřezal roku 1885 jako dárek pro manželku k Vánocům. S vyřezáváním postaviček pokračoval dál, po čase si na pomoc přibral kamaráda Josefa Kapuciána a společně se pustili do vyřezávání dalších postaviček, zvířátek, hradeb, kostelíků, mlýnů… Přibývalo i těch, kteří se chtěli podílet svojí prací na tvorbě betlému. Jako vstupenka do klubu pomocníků byla pálenka, bochník chleba a věnec buřtů.
Jak práce pokračovaly, vyvstala otázka, jak udělat, aby celý betlém ožil? A tak byl o pomoc požádán další kamarád, Josef Friml, který sestrojil mechanismus, díky kterému betlém ožil, a funguje tak vlastně dodnes. Betlém uzavírají strojově opracované kulisy a vysoustružené dřevěné věžičky. Za svého života vystavoval dílo Josef Probošt v Chrasti u Chrudimi, v Chlumci nad Cidlinou a v Chocni.
Krýzovy jesličky
Dalším zajímavým a ceněným dílem našeho betlémářství jsou Krýzovy jesličky, které najdete v muzeu v Jindřichově Hradci. Punčochářský mistr Tomáš Krýza si dal na nich opravdu záležet, sestavoval je totiž šedesát let a od roku 1998 je jeho největší lidový mechanický betlém na světě zapsán v Guinnessově knize rekordů. Jesličky jsou sestaveny z více než 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se jich sto třiatřicet pohybuje. Původní mechanismus byl postaven zpočátku na ruční pohon. Autor betlému v něm ztvárnil tradiční scény zrození Páně, které doplnil o výjevy z evangelia. Z majestátních hradeb stráž dohlíží na městskou architekturu, a protože Tomáš Krýza si dal velmi záležet na jednotlivých detailech, v okázalém Herodově paláci je k vidění třeba i porcelán na stolech. V okolí je pak přiblížen vesnický život v polovině 19. století a nechybí ani rudný důl a padací most.
Důkazem, že mistr punčochář měl rád humor, je pak kominík, který co chvíli vylézá z komína, nebo dva kozlíci, kteří mezi sebou zápasí rohy. Betlém je vyrobený z různých materiálů, například jesličky jsou z přírodních materiálů, skály z papíru a figurky z kašovité směsi, ve které je mouka, sádra, piliny a klíh. Použity byly ale i další materiály, například sklo, porcelán, bakelit nebo třeba špulky od nití.
Betlém se rozprostírá na ploše šedesáti metrů čtverečních, má délku kolem sedmnácti metrů, výška i šířka betlému je kolem dvou metrů.
V letech 2017 až 2023 prošel betlém rozsáhlými restaurátorskými pracemi, vedle zrestaurování celého betlému byla provedena nová elektroinstalace, osvětlení a ozvučení, takže může přinášet radost dalším a dalším generacím.
Karlštejnský betlém
Dalším místem, které stojí v předvánočním čase za návštěvu, je Muzeum betlémů Karlštejn. K vidění je zde například pohyblivý Karlštejnský betlém, první loutkový betlém u nás. Rozkládá se na ploše 80 m². Kulisy hradu Karlštejn a jeho okolí doplňuje šestačtyřicet loutek vyřezaných ze dřeva a oblečených v dobových oblecích, které Ježíškovi přinášejí různé dary. Stejně tak jako deset významných českých panovníků. Ten nejvýznamnější, Karel lV., mu dává darem hrad Karlštejn.
Zajímavostí jsou i zdobené perníkové betlémy. K vidění jsou betlémy různých velikostí od profesionálních i amatérských perníkářů, novinkou posledních let jsou betlémy z perníku zdobené marcipánem.
EXTRA INFO
- Třebechovické muzeum betlémů – otevřeno má úterý – neděle 9.00 až 12.00, 12.30 až 16.30 hod., v současné době je k vidění i výstava Za betlémskou hvězdou. Více informací najdete na www.betlem.cz.
- Muzeum Jindřichohradecka – najdete v něm kromě Krýzových jesliček i řadu dalších expozic, od 1. prosince do 6. ledna je otevřeno denně 8.30 – 12.00 a 13.00 – 17.00 hodin (24. 12. a 31. 12. do 12.00 hodin, 1. 1. od 13.00 do 17.00 hodin). Další informace včetně cen vstupného na www.mjh.cz.
- Muzeum betlémů Karlštejn má v prosinci otevřeno každý den od 10.00 do 17.00 hod. Cenu vstupného najdete na www.muzeumbetlemu.cz.
Autorka: Renata Moravcová
Foto archiv Třebechovického muzea betlémů, Muzea Jindřichohradecka a Muzea betlémů Karlštejn
Článek vyšel v časopise Doba seniorů č. 12/2024